Když chcípne noťas

2. července 2014 v 16:11 | Renata Štulcová |  O psaní
Pořekadlo o poslední kapce a o poháru, který přeteče, známe všichni. A tak nějak mi vytanulo na mysli, když jsem si sedla, abych shrnula poslední novinky svého psaní nepsaní.
.
Školní rok, který je za námi, nebyl normální a nenormálně také skončil. Raději se nechci rozepisovat, abych ty věci a události zase nepřivolala zpátky. Určitě každému se stává, že něco dělá, a dopadne to přesně opačně. Jenže moji osobu takový proces provázel opravdu celý rok. Zkrátka není vždy posvícení.
.
Nyní však, když sumarizuju a hodnotím, myslím, že to tak mělo být, že nebýt toho všeho, jela bych ve vytyčených kolejích a neuvědomila bych si, co musím změnit.
.
Nejdůležitější jsou vždy lidé kolem nás. To jsem samozřejmě věděla na 1 000 % a nyní to vím na 1 000 000 %. A proto zdravím všechny, které znám osobně i virtuálně.
.
A pak je tady ten náš český kotel se vším pozitivním i negativním. Nemyslete, že v Evropě nejsou podobní šílenci, jako u nás. Například v květnu zjistily francouzské...


státní dráhy, že objednaly 2 000 vagonů s takovými rozměry, že kvůli své šířce neprojedou francouzskými nádražími. Dozvěděla jsem se to z britské BBC. To víte, Britové měli z věčných rivalů Frantíků legraci. Ale kdo to zaplatí? No, samozřejmě - francouzští občané. Ale proč o tom mluvím? Uvidíte dále.
.
Když jsem dodatlovala Rafaelovu školu s pocitem, že něco není v pořádku, přišla jsem na to, že mě moje intuice nezklamala (jako ostatně pokaždé). O detailech jsem psala TADY a knihu jsem na čas odložila. Na nástěnce nad psacím stolem už mám nyní pět bodů, které musím do čtvrtého dílu zapracovat, aby kniha byla ucelenější, aby byla taková, jak ji vidím ve svých představách.
.
Protože čtvrtá kniha není vlastně úplně hotová, nezačala jsem kontaktovat žádná nakladatelství. Čtenáři neznalí českého literárního rybníka se možná diví, proč se o Rafaelovu školu už někdo jiný nezajímá, když o ni ten velký nakladatel přišel. Já se tomu nedivím, znám ten rybník, jeho stojaté vody, a proto vím, že možná jedinou možností, jak v Rafaelce pokračovat bude si ji vydat vlastním nákladem. Nyní však na podobné myšlenky nemám čas, jsem totiž ponořena do Kaziina světa, kam mi pomohl ten chcíplý noťas.
.
Nelekejte se, jedná se o pracovní notebook ze školy, ne o ten, do něhož píšu knihy. Měla jsem během roku příliš práce, která vyžadovala notebook, zahraniční projekty, dynamickou matematiku, atd. A tak se stalo skoro folklorem, že mi noťas během dne občas vypadl.
.
Koncem května, kdy jsem se vzpamatovávala z toho šíleného finiše, kterým bylo psaní čtvrtého dílu Rafaelky, toho už bylo i v práci příliš, a jednou ráno jsem se probudila ne zvoněním budíku, ale vzbudil mě můj hlas, když jsem ze spánku nahlas prohlásila: "Je čas s tou školou skončit."
.
To se snadno řekne, ale peníze si člověk netiskne, a psaní knih není nijak výdělečné, pokud nepíšete bulvár nebo ještě něco šílenějšího. To ráno jsem si udělala plán na léto, které kromě dovolené zasvětím dopisování Kaziina příběhu. Do třetice k němu zasedávám a právě to magické číslo tři říká, že musí být dopsán.
.
Sny jsou signály z podvědomí, z plazmy zásvětí, říkají nám pravdu, jen my ji nevidíme. To jsem si připomínala, když jsem odpočítávala červnové dny. Myslela jsem na Kazi, do níž se hned s prázdninami pustím, a kolem mě se v širokém okruhu lidí stále všechno stavělo na hlavu. Všechno normální se obracelo v nenormální. A potom jsem po patnácti letech zapomněla PIN k mobilu. Podotýkám, že mám patnáct let stále stejné číslo a stejný PIN.
.
A pracovní noťas si během posledních dní denně dvakrát zastávkoval. Až se stalo v pátek po rozdání vysvědčení, že se nechtěl nastartovat, a když se konečně nastartoval, smazal před mými zraky veškerý obsah. Opravdu. Jediné, co v noťasu zbylo, je azurová modř pozadí a windows a koš. Noťas je čistý jako lílie, prostě takový, jak ho koupíte v obchodě.
No, přemýšlela jsem, jestli mám tuhle zprávičku poslat řediteli v SMS, ale myslím, že stačí, až noťas předvedu koncem srpna.
.
Přemýšlela jsem, jak to vzít, když vám zmizí šest let práce, důležité soubory, odkazy, protože ne vše si stihnete v tom každodenním blázinci uložit bokem. A pak jsem si uvědomila, že je to dobře. Že se svět nezblázní. že přetekla poslední kapka, a že začínají prázdniny. A že Kazi v příběhu je stále v pohybu a že mě čekají výlety.
.
A tak jsem nad noťáskem mávla rukou a jako první výlet absolvovala v sobotu 28. 6. 2014 Den záchranářů v Poděbradech. Tam jsem nabírala znalosti k současné detektivní a policejní části Kaziina příběhu a také jsem zachytila vodu a stulíky pro Rafaelovu školu do nějakého dalšího článku. Tak se těšte.
.

A já jdu zase k té Kazi, kterou píšu právě o tom našem českém kotli. Víte psát dospělou beletrii, velkou detektivku ze současnosti prolnutou naší minulostí je docela oříšek. Ale hlavně že mě to baví…
.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sarinka Sarinka | Web | 2. července 2014 v 16:39 | Reagovat

Zaujímavé čítanie :)

2 Dana Dana | 2. července 2014 v 19:26 | Reagovat

Prostě to tak mělo být... má to zcela jistě svůj hlubší smysl, který se ještě ukáže. ;-)

3 Em Zet Em Zet | Web | 2. července 2014 v 19:54 | Reagovat

Taky se někdy nestačím divit, co se děje jak v mém životě, tak v životě někoho jiného... chcíplý noťas rozhodně nepotěší, mně právě nedávno málem chcípnul. Taková modrá obrazovka náhle a na ní anglický text, který hlásal, že zobrazí-li se, váš počítač je pravděpodobně poškozený a máte jednu možnost - restartovat ho. Pokud naskočí a zapne se, je sice stále rozbitý, ale můžete na něm pracovat. Pokud nenaskočí a nezapne se, pak je nenávratně rozbitý a musím si ho dát spravit. :D Nu, penízky nemám, a tak mám jenom štěstí, že naskočil a já jako na něm můžu pracovat. Od té doby se každý den bojím, že chcípne znovu. Přišlo to tak náhle a nečekaně :D
Jinak jsem od tebe četla myslím dvě knihy! O těch dvou sourozencích (nemám pamatovák na jména, už to je pár let :-D), docela se mi to líbilo, doporučila mi to knihovnice naše. :-)

4 Renata Štulcová Renata Štulcová | 2. července 2014 v 20:01 | Reagovat

[1]: Dík. :-)

[2]: Taky si říkám.

[3]: Jo jo, ty myslíš Nemetonburk. Ono to má ještě třetí díl. :-D

5 Kerria Kerria | Web | 2. července 2014 v 20:22 | Reagovat

Asi se vzduchem šíří nějaký virus.  Můj noťas od minulého týdne taky stávkuje.

6 Edith holá Edith holá | Web | 2. července 2014 v 20:53 | Reagovat

Ještě že se Ti neztratila Kazi. A propos kdo vydá Kazi?

7 Renata Štulcová Renata Štulcová | 3. července 2014 v 22:43 | Reagovat

[5]: :-) Vypadá to tak. A co my víme o energiích. ;-)

[6]: O KAzi zájem je, protože je pro dospělé. Beletrie pro mládež je v ČR ztracená. 8-O

8 anonym anonym | 4. července 2014 v 17:53 | Reagovat

:3

9 Lia Lia | Web | 7. července 2014 v 8:31 | Reagovat

Na Kazi se taky moc těším :) Teď budu číst sérii Bivoj aby mi to uteklo :-D

10 Renata Štulcová Renata Štulcová | 7. července 2014 v 11:44 | Reagovat

[9]:Jestli myslíš sérii Bivoj od Červenáka, tak ta série nemá s naším skutečným českým Bivojem nic společného. Pouze autor použil jména a to, co zná ze slovenských a ruských ne tedy českých luhů a hájů o mýtech. Červenák píše dobře, ale je naložen ve východní slovanské a ruské mytologii a to my Češi nejsme. Tak se možná budeš pak nad Kazi divit. :-)

11 Karfigolka Karfigolka | E-mail | Web | 7. července 2015 v 15:25 | Reagovat

Kupte si kvalitní notebook. Dnes jsou na trhu speciální odolné tablety, které toho umí skutečně hodně. Pracuje se s nimi zejména v náročných terénech http://odolnynotebook.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama