Skrytá žabí krása - Kvarta 1.

3. ledna 2014 v 17:50 | Renata Štulcová |  Kapitoly - Kvarta
Dneska v premiéře uveřejňuji první kapitolu z dalšího dílu Rafaelovy školy, který vyjde knižně na podzim. Vy, kdo sem chodíte, máte to privilegium, že si první kapitoly můžete přečíst už v těchto zimních měsících. Doufám, že vás pobaví, ale taky překvapí. A nyní už první kapitola Usmívající se, čeká vás šest stránek čtení...
.
Žába spojuje zemi s vodou, vede nás svým zpěvem k pramenů, které nás napojí. Svou kůží nás učí vnímat a hledat skrytou krásu a kouzlo tam, kde není na první pohled vidět.
.
Selené kráčí kolem Gaii, tedy Luna obíhá Zemi a všechny vody světa ji následují. Všechny vody světa se nadechují a vydechují, vlněním se dorozumívají, vlnění prochází všemi a vším.
Tím vlněním procitla.
Neznala své jméno, svou minulost ani přítomnost, ležela v příšeří, vznášela se vlněním, a v dáli přes světlou clonu probleskovalo rozmazané světlo.
Jediným jejím pohybem byl nepatrný pohyb očí, kdy se snažila zaostřit na to světlo. Dál zůstávalo matné a ona, aniž by věděla, kdo je, dál zůstávala, jak procitla...


Zdálo se, že dokáže přemýšlet, ale ona nevěděla, co je přemýšlet, ani neměla o čem přemýšlet. Ta slabě osvětlená nicota jí přemýšlet neumožnila.
Nevěděla, co je předtím, teď a potom. Neznala ještě plynutí času. Vždyť do bytí procitla právě před chvilkou…
.
Neznala žádné zvuky kromě té hudby, kterou s sebou vlnění přinášelo. Ležela a naslouchala druhému zvuku, který se objevil tak blízko a byl stále hlasitější.
Dum, dam, dum, dam…
Začínala být neklidná. Cítila něco divného ve své mysli. Začala si uvědomovat, že zná ještě něco, že před procitnutím bylo ještě něco…
Dum, dam, dum, dam… ty údery byly stále silnější… jak si snažila vzpomenout, stále silnější…
To je srdce! Moje srdce, blesklo jí hlavou.
.
Šupiny, klepeta, klepeta, klepeta… Tady je… Klepeta, klepeta, klepeta… Tady…
.
Divný stín se jí před očima míhá za clonou, tančí dokola a ve vlnění přicházejí drmolivá slova.
.
Ryby, ryby, šupiny, šupiny, klepeta, klepeta, klepeta… Tady je… Klepeta, klepeta, klepeta… Tady…
.
Ryc!
Tlak!
Síla se na ni vrhla, instinktivně se jí bránila, poprvé se pohnula. Poprvé poznala, že není jen myslí a srdcem. Poznala, že má tělo, dlouhé tělo.
Zavlnila se v té síle, která ji přepadla, a síla zmizela. Zbylo zase jen vlnění a údery srdce v něm.
Ležela obklopená silou, která už na ni neútočila, neubližovala jí. Naopak, konejšila ji svým vlněním, objímala ji něžně jako… Jako…
Věděla, že zná něžné objetí, ale nepamatovala si na ně. Nepamatovala si, kdo jiný by ji kdy býval objímal než tato síla.
Kolem sebe viděla povlávat dlouhé prameny vlasů a pod sebou viděla barevné šmouhy, tak odlišné od clony, na kterou si už zvykla, že dostala ještě větší strach.
Dum, dam, dum, dam… srdce jí divoce bilo.
Opět se nehýbala. Nevěděla, že se může znovu pohnout. Že pohyb je zákonem kosmu.
.
Ucítila dotek. Měkký studený dotek. Zamrazilo ji, pokusila se otočit, ohnat, ale nezvládla své tělo v té vlnivé síle. Narazila do dna. Tam, kde měla mysl, se jí rozlila bolest.
.
Bolest! chtělo se jí křičet. Bolest… ta ji vracela do stavu před procitnutím.
Ještě naposled ji zamrazil neznámý dotyk. A zaslechla drmolení, které jí nahánělo hrůzu.
.
Klepeta, klepeta, klepeta… Studená Marina… Klepeta, klepeta, klepeta… Už jdou… Jdóóóuuuu
.
Divoké kvílení ji roztřáslo, avšak ten hlas náhle utichl, vlnění ji zhouplo, usínala, omdlévala, když vtom ji kdosi zvedl ke světlu.
.
"Vyplivni tu vodu a nadýchni se!" zaslechla výkřik a pak dostala pořádnou herdu do zad. Kuckala ze sebe a jako bázlivé zvíře hleděla na svět plachýma očima.
"Nad hladinou dýcháme plícemi, takže musíme vodu vždycky vyplivnout, na to nezapomeň, sestřičko," radila jí krásná plavovlasá nymfa, když ji další nymfy s nohama místo ocasu vynášely na břeh bazénu a potom na lůžko z proutí.
Tady bez konejšivé náruče mateřského vlnění na ni dopadla zemská tíže. Teprve nyní jí zemská přitažlivost dala vědět, že na souši je z ní nemotorná zranitelná bytost.
Ta krásná plavovláska při vystupování z vody změnila svůj ocas v nohy, navlékla si tyrkysové hedvábné roucho a usedla vedle ní.
"Klidně lež," položila jí dlaň na rameno a prohlížela si její modré natlučené čelo. "Matka i profesor Emanuel mi říkali, že každou metamorfózu nepěkně prožíváš, rozebírali jsme, jaké jsi měla problémy s hadím ocasem. Jsi dneska poslední v metamorfóze, tvoji spolužáci už docela obstojně plavou, takže máme co dohánět."
Ležela a vůbec té plavovlasé krásné nymfě nerozuměla. Matka? Emanuel? Metamorfóza?
.
Dlouhovlasé nymfy ladně kráčející v přepásaných pláštích jí přinesly krátké tílko a sehnuly se, aby ji do něj navlékly.
"To jsou vaše vychovatelky, starají se o vás, dívky," upozornila ji plavovláska.
Měla pocit, že ví, že při oblékání tílka se musí zvednout a pomoci těm, kdo ji oblékají. Ale nedokázala to. Jen plácla velikou stříbrnou ocasní ploutví a to tak nešikovně, že ucítila ostrý náraz až v hlavě. A natlučené čelo ji znovu rozbolelo.
"Lež," uklidňovala ji plavovláska, když jí podložily záda a hlavu polštáři. "Přece si pamatuješ, že se nymfy jen tak neposadí."
.
Nepřikývla. Nic si nepamatovala.
"Co je s tebou? Jsi nějaká zaražená?" pohladila ji plavovláska po tváři a přikládala na čelo zelené listy, které vychovatelka přinesla. "Naše matka už netrpělivě čeká na zprávy o tobě, a už i my jsme byli trochu překvapení, jak dlouho vyspáváš. Jsi teď celá přespalá. To přejde, Marino…"
"Marino?" zeptala se plavovlásky a ta zvážněla a opatrně pravila: "Marina, tak se jmenuješ ty, a já jsem Rusalka. Copak si to nepamatuješ? Jsi celá rozespalá nebo… Proč jsi tak vylekaná? Je ti špatně?"
Marina těkala zrakem kolem. Zaostřila do otevřených skleněných dveří, které vedly na terasu a za ní v dáli viděla hladinu jezera. Oknem dopadaly dovnitř teplé sluneční paprsky, které se blýskaly na mramorovém obložení komnaty. Ne, komnata, přímo sál to byl s velikým mramorovým bazénem uprostřed. Ty paprsky - to bylo to světlo, které po procitnutí viděla. A ta clona? Nyní si všimla, jak na hladině bazénu leží světlé cáry.
"To je obal, v kterém jsi se metamorfovala," vysvětlovala Rusalka. "Pořád jsi spala, nepraskal ti, že jsem nakonec svolala poradu. Mysleli jsme, že ti ho zítra sami rozřízneme. Ale naštěstí jsi ho roztrhla sama…"
"Já ho neroztrhla… sama. Někdo… někdo zvenku, sahal na mě, křičel… strašně… vzpomínala Marina až jí naskákala husí kůže a ploutvemi projelo brnění.
"Marino, tady nikdo nebyl, a ani nemohl být, to se ti muselo zdát. Taková noční můra, věř mi," konejšila ji Rusalka a sevřela jí dlaň. "Gwendolíno," obrátila se na vychovatelku, "zavolejte okamžitě profesora Emanuela a taky Fontána. Ať přijdou pokud možno hned, že moc prosím."
.
Gwendolína odešla a Rusalka s druhou vychovatelkou Karin donesly Marinu opět do bazénu.
"Než profesoři dorazí, musíš se rozplavat," říkala Rusalka a ve tváři měla starost. "Nymfám se na souši špatně leží. Už máš za tu chvilku pořádně otlačenou hřbetní ploutev. A voda ti taky pomůže lépe rozpustit tu bouli na čele. Drž se rukama okraje. Tak a natáhni se na vodě. Skvělé, Marino," pochválila ji měkkým hlasem. Tvoje páteř je teď víc jak dvakrát delší, než jsi ji měla jako víla a člověk. Chytnu tě v pase a Karin ti bude pomáhat s pohyby ocasu."
Nevím, co je víla a co je člověk… Ale ve vodě se mi dobře pohybuje, není mi tady tak těžko jako na tom lehátku, zavřela Marina oči a jen se vlnila objímající vodou nahoru a dolů.
"Skvělé" zatleskala Rusalka. "A teď spoj ruce před sebou a vlněním proplav celý bazén a zpátky plav s rukama připaženýma."
Marině bylo krásně. Vlnila se bazénem, ve vlnách vody se odrážely mramorové vzory a jí se zdálo, že vodě patří odjakživa. Její stříbrný ocas a ploutve lemované indigovou modří klouzaly vodou jako bystrý proud.
"Fantazie!" vyskočila ve vodě radostí Rusalka a kolem ní se vznesly spršky vody. "Naše matka bude žasnout. A pak že jsi víla. Teď se najíš a než přijdou ti dva lékaři, aby se podívali na tvou paměť, dáme se do dalšího tréninku."
.
Právě Marině vychovatelka přinesla vonící rybí polévku. Cosi barevného uvnitř plavalo, ale jak byla vyhladovělá, příliš to nezkoumala.
"To jsou mořské řasy, výborná strava pro nás," upozornila ji Rusalka, přitom přešla k otevřenému oknu a zamyšleně se zahleděla do dálky.
Zatím Marina dojedla, odložila misku a lžíci a prohlížela si své tělo. Nepamatovala si tohle tělo, ale bylo její. To věděla jistě. Neboť kdekoli se svých šupin a ploutví dotkla, cítila ten dotek. Dotýkala se prostě sebe. "Jsem to já," radovala se.
Ponořila se do hloubi bazénu, do objetí vody a zase jí na mysli vytanula jedna z těch mála vzpomínek, které měla.
Kdo mi roztrhl můj obal? Co mi chtěl udělat? Proč jsem měla takový sen? Byl to jen sen? Rusalka to říká… Roztrhl mi obal, který mě chránil. Co mi udělá příště?
.
Prudce se vynořila s tlukoucím srdcem nad hladinu, ale nespatřila nikoho jiného, než klidnou Rusalku důstojně hledící do dáli za jezero.
S Rusalkou na dohled se jí srdce zklidnilo, přestávala se bát, že zaslechne ten vřískot a někdo ji bude ohmatávat a ohrožovat.
Marinu lákalo vlnění vody, spustila se pod hladinu, a jako pravá nymfa vůbec nepřemýšlela o tom, jak bude dýchat. Nepřemýšlela o tom a její žábry se samy nadechovaly, aby poslaly do plic kyslík.
Vlnila se pod vodou nahoru a dolů, pak vlnila boky a učila se, kterými pohyby se kam dostane. Ploutve používala podvědomě pro zastavování, stoupání, otáčení se, a s požitkem se pomocí dlouhé páteřní ploutve, kvůli které se nymfy nemohou položit na záda, dala do rolování ve vodě, jako kdyby válela sudy.
Vadí mi to tílko, zakrývá mi ploutev na zádech, uvědomila si a mokrý kus hadru si stáhla. Její krásná vysvobozená ploutev, která jí vyrůstala téměř po celé délce páteře se jí okrasně vlnila a válení sudů pod vodou se stalo naprosto geniální zábavou.
"Marino, hned se oblékni, co kdyby už přišel profesor Fontán," zaslechla v mysli Rusalčino kárání.
Zastavila podvodní dovádění a vyrazila nad hladinu. "Já budu takhle, mně je takhle líp. Tričko mě nesnesitelně drhlo do ploutve," odsekla Rusalce a zase se chtěla ponořit.
Rusalka přešla od okna k bazénu. S kamennou tváří si svlékla hedvábný plášť a k Marině skočila. Už při skoku se metamorfovala a nyní plavaly v bazény nymfy dvě.
"Nemůžeš být takhle nahá. Podívej, já se umím metamorfovat tak, že si tělo pokryju šupinami až ke krku, ale tebe to musíme teprve naučit," zlobila se na ni, lapla ji v pase a donutila ji se ve vodě napřímit. "Poslouchej mě, Marino," mluvila na ni ledově přísně. "Copak jsi při tom spánku zapomněla, že ve společnosti nemůžeš chodit nahoře bez?"
.
Nemůžeš chodit nahoře bez, už jsi velká holčička, vezmi si ty plavky… zaslechla Marina náhle hlas, který přišel ze vzpomínek. Nebyl ani Rusalčin, ani vychovatelčin. Byl… Zavřela oči a zoufale se snažila si vzpomenout, ale ať se snažila sebevíc, neviděla tu, která k ní mluvila.
"V jaké společnosti? Co to je společnost? Proč si nic nepamatuju?" vykřikla Marina rozzlobeně. "Proč?" plácla do hladiny, až se kolem vznesly fontány vody. "Proč?" zaječela na Rusalku hořce. Ta se ji v překvapení pustila. "Kde jsem se tady vzala? Co je okolo téhle místnosti? Proč jsem spala v tom obalu? Co je to ta metamorfóza? Kdo je to víla? Odněkud jsem přišla, to vím. Vím, že tady v tom bazénu nejsem odjakživa. A Rusalko, to nebyla noční můra. Já už nejsem žádná malá nymfa, která by tomu uvěřila. Opravdu mi ten obal někdo zvenku roztrhl, dobře si na to pamatuju… Bojím se, bolí mě hlava," chytila se za čelo a klesla na dno bazénu.
(Pokračování Labutí píseň )
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lacrima Horse Lacrima Horse | 3. ledna 2014 v 18:12 | Reagovat

hurá konečně nová kapitola :) a skvélá ;)

2 Pavli / ja17 Pavli / ja17 | Web | 3. ledna 2014 v 18:21 | Reagovat

To je napínavé...

3 zk123 zk123 | 3. ledna 2014 v 18:34 | Reagovat

Pěkně napsané :-)

4 někdo123 někdo123 | 3. ledna 2014 v 18:41 | Reagovat

Super, takové záhady miluju.

5 Lenča Lenča | Web | 3. ledna 2014 v 19:09 | Reagovat

Jupí. Skvělá kapitola. A napínavé

6 A Brunette A Brunette | Web | 3. ledna 2014 v 19:16 | Reagovat

Krásné, už se těším na další kapitoly a i na celou knihu :)

7 Vendea Vendea | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 19:23 | Reagovat

Skvělé :) Už by to chtělo celou knihu

8 Renata Štulcová Renata Štulcová | 3. ledna 2014 v 19:31 | Reagovat

[1]: Díky. :-)

[2]: Tak to jsem ráda.

[3]: Díky.

[4]: Já taky. Proto je i píšu.

[5]: Díky.

[6]: Taky si říkám, už abych to měla napsané celé...

[7]: Díky moc, ale ještě to bude trvat.

9 vali vali | 3. ledna 2014 v 19:42 | Reagovat

Pěkné. A kdy bude pokračování? :-)

10 Ame Ame | 3. ledna 2014 v 20:26 | Reagovat

Konečně nová kapitola. :-) A pěkně napínavá.

11 edithhola edithhola | 3. ledna 2014 v 20:53 | Reagovat

Reno, přečtu, ale šest stran nemohu teď, sama píšu. Možná si to vytisknu a dám si to aspoň jako lahůdku před padnutím do postele.

12 Bára Bára | 3. ledna 2014 v 21:22 | Reagovat

Konečně. :D Ježíšek sice přiletěl později. ale to vůbec nevadí. :D Díky Ježíšku

13 Laurellien Laurellien | 3. ledna 2014 v 21:45 | Reagovat

Jupí! Já se nemůžu dočkat, až to vyjde. :-)  Miluju Rafaelovu školu!!!!!!!!!:-) :-) :-)

14 Barča Barča | 3. ledna 2014 v 21:49 | Reagovat

Jé, moc jste mě potěšila s novou kapitolou a musím přiznat, že nic takového jsem nečekala, takže doufám, že se brzy dozvíme pokračování. Jinak jsem moc ráda, že zase píšete, protože vaše knihy miluju. :-)

15 Renata Štulcová Renata Štulcová | 3. ledna 2014 v 22:01 | Reagovat

[9]: Hned, jak ho zrediguju, mám to psaní takové neuspořádané, makám na tom.

[10]: Díky, to jsem chtěla.

[11]: Snad ti pomůže usnout. :-)

[12]: No, na Ježíška jsem to nestihla, tak aspoň takto. :-) Do nového roku.

[13]: Děkuju i za Marinu a za Rafaela :-P

[14]: Děkuju a hezké čtení. :-)

16 zk123 zk123 | 3. ledna 2014 v 22:07 | Reagovat

Mě se ta kapitola taky moc líbí a těším se na další :-)

17 bigbiz bigbiz | Web | 3. ledna 2014 v 22:14 | Reagovat

Tak je tu konečně Kvarta a jak to tak vypadá, máme se na co těšit. Tak napínavý začátek jsem rozhodně nečekal a jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet dál.

18 Renata Štulcová Renata Štulcová | 3. ledna 2014 v 22:20 | Reagovat

[16]:Díky, to mě těší.

[17]: Jo jo, napínavé to bude v každém případě. Mě ani nebaví psát nenapínavé věci.

19 Zuzmule Zuzmule | Web | 3. ledna 2014 v 23:23 | Reagovat

No to je úžasný :-D To přece nemohlo být šest stránek! Zhltla jsem to ani nevím jak. Rafaelova škola je nejlepší, hrozně mi chyběla. Už se těším na kvartu v knižní podobě :-D

20 Stilka Stilka | 4. ledna 2014 v 8:23 | Reagovat

To je vážně supéér, už jsem se nemohla dočkat! Moc se těším na další... ;-)
Navíc krásná první kapitolka.

21 Renata Štulcová Renata Štulcová | 4. ledna 2014 v 8:41 | Reagovat

[19]: Jo jo, přesně 6,13 stránek :-) O_O

[20]: Díky. :-)

22 kajka kajka | 4. ledna 2014 v 9:22 | Reagovat

kdy bude další kapitola?

23 Renata Štulcová Renata Štulcová | 4. ledna 2014 v 9:26 | Reagovat

[22]:Až ji doupravím. Já se se vším piplám, protože nechci vypouštět polotovary. Ale jinak mezi tím jsem nachystala články k Rafaelovu světu, abyste měli co číst. :-P

24 Katty Katty | 4. ledna 2014 v 11:17 | Reagovat

áách !!! :D  Zhruba po jaké době budete přidávat díly ? Do tejdnu ? Nebo snad i ( Strašně prosiim ) dříve ? :D  Konečně jsem se zase dočkala!! I love Rafaelova Škola !! O:) Thank you Very much !!! :D

25 ada ada | 4. ledna 2014 v 13:55 | Reagovat

Wow O_O To je naprosto úžasný začátek :-) Zajímalo by mě proč si Marina nic nepamatuje. Doufám ale že brzo bude zase v pořádku a bude vědět kým doopravdy je...

26 LadyGray LadyGray | E-mail | 4. ledna 2014 v 16:07 | Reagovat

Krásně píšete. Skvělý začátek jako vždy :)

27 Betty Betty | 4. ledna 2014 v 16:13 | Reagovat

Super !!! ;-)  ;-)  ;-) Taky by mě zajímalo proč si Marina nic nepamatuje. Doufám, že Marina bude brzo v pořádku  :-)  To ´nahoře bez´ je super :-D  :-D  :-D Mám moc ráda Rafaelovu školu !!!  :-) :-)  :-)

28 I.K.147 I.K.147 | 4. ledna 2014 v 17:03 | Reagovat

ta kapitola je úžesná a hrozně s těším až vyjde celá knížka, jediné co mi vadí že to skončilo tak napínavě :-)

29 Renata Štulcová Renata Štulcová | 4. ledna 2014 v 21:00 | Reagovat

[24]: Asi ten týden. Přibližně. :-) Abyste to mohli všichni zažít...

[25]: Uvidíte... 8-)

[26]: Díky. :-)

[27]: Díky. Byla jsem zvědavá, co na to čtenáři. Marina je zkrátka už deváťačka skoro... :-P

[28]: To musí skončit napínavě, aby čtenář obrátil v knize rychle list a četl dál. Vy ale musíte čekat... O_O

30 Katty Katty | 5. ledna 2014 v 18:35 | Reagovat

Paní Štulcová, víte čeho jsem si všimla ? Já začala číst znovu Sekundu a rozklikla jsem si i stejnou kapitolu na blogu. A jak jsem tak četla z knizky a blogu, tak jsem si všimla, ze do té knížky nedavaj všechno. V 1. kapitole jsem objevila, ze v knížce chybí stránka :O na blogu jsou myslím dva odstavce, které chybí v knížce, proste to tam není vůbec napsané ... A dokonce i některé věty ( i v přimé řeči ) jsou zkrácené ! :-(  Proč tomu tak asi je ? :-?

31 Renata Štulcová Renata Štulcová | 5. ledna 2014 v 18:47 | Reagovat

[30]: Víš proč? Protože si s textem pak ještě hraju a upravuju ho, aby to mělo ještě větší spád. :-)

32 Tori Vega Tori Vega | 5. ledna 2014 v 21:51 | Reagovat

Prosíííím nemohly by ty kapitoly být méně než po týdnu? Jinak super kapitola, vtipná ale i napínavá. Jinak jsem moc ráda, že takové knihy jako Rafaelova škola existují. Na tyhle knihy jsem narazila asi tak v říjnu v knihovně a od té doby mám všechny tři třikrát přečtené. :) Jsem hrozně ráda,že si tu kapitolu k téhle knížce mohu přečíst skoro o třičtvrtě roku dříve, ale na druhou stranu mi malilinko vadí, že když je ta kapitola napínavá jako například teď, dozvím se to třeba až za týden. Jinak ještě jednou super knihy. Velká poklona pro Vás. Jo a ještě jsem se chtěla zeptat jak moc se bude v knize objevovat Puk. Je to totiž moje nejoblíbenější postava. Děkuju moc

[30]: :-)

33 Tori Vega Tori Vega | 5. ledna 2014 v 21:54 | Reagovat

Pardon rychleji píšu než myslím. Chtěla jsem napsat, že když je to napínavý tak se dozvím co za tím bylo až za týden. Ještě jednou pardon.

34 Auri Auri | Web | 6. ledna 2014 v 16:32 | Reagovat

Napinave cteni! Dekuju. :-)

35 Moni Moni | 6. ledna 2014 v 17:36 | Reagovat

Chudák Marina :-| doufám že se jí ta pamět brzo vrátí zpátky O_O to by jí musely asi celý její život zopakovat :-?

36 z105 z105 | 7. ledna 2014 v 16:00 | Reagovat

Už se těším až vyjde celá knížka.Jinak kapitola byla úžasná už se nemohu dočkat další. :-D :-)

37 veverka veverka | 8. ledna 2014 v 16:14 | Reagovat

Konečně další díl a hnet tak napínaví. Já jsem skoušela scénář na první díl a když jsem zjistila jak je to těžké tak jsem vyskoušela vlastní příběch, ale takle napínaví rozhodně není. :-)

38 Apolenka Apolenka | 9. ledna 2014 v 15:47 | Reagovat

Super 1. kapitola, moc se mi líbí a hodně mě zaujala, takové napínání mám nejraději!!! :-)  ;-)  :-D

39 Luana500 Luana500 | 9. ledna 2014 v 20:52 | Reagovat

Tohle je úžasné, Rafaelova škola je super kniha. :-) Chtěla bych se zeptat jestli ve 4. díle bude i Plantefolie?

40 janka janka | E-mail | 10. ledna 2014 v 14:14 | Reagovat

Super kapitola, už se těším na další. :-)

41 Profesor Profesor | 16. ledna 2014 v 15:23 | Reagovat

Teda, první kapitola a hned tolik napětí... Moc se mi to líbí a držím Marině palce.

42 Terry Terry | 20. ledna 2014 v 16:29 | Reagovat

Nádherná kapitola. :-) .Ve třetí knize ale byly delší. Proč je tahle tak krátká? O_O

43 Jolča Jolča | 23. ledna 2014 v 20:03 | Reagovat

páni, další díl! SUPER! :D

44 Jolča Jolča | 23. ledna 2014 v 20:09 | Reagovat

Ale proč vyjde až na podzim?! To není fér... Tak dlouho se mi čekat nechce... Jo a nejmenovalo se to předtím Šupiny nymf?

45 Mája Mája | 22. února 2014 v 19:52 | Reagovat

Chudáček Marina! :-( Snad se to ve zbytku knihy nějak spraví... :-)

46 Mája Mája | 22. února 2014 v 19:54 | Reagovat

taky se mi nechce čekat až do podzimu... :-( Je to super knížka! První 3 díly jsem přečetla jedním dechem a na 4. se nemůžu dočkat! :-D

47 Bára Bára | 2. března 2014 v 8:04 | Reagovat

Takže teď už nebudou na blogu všechny kapitoly jedna po druhé? To je škoda :( Knížku vždycky zhltnu naráz, takhle mi příběh mnohem déle vydržel...

48 Faunka265 Faunka265 | Web | 21. března 2014 v 20:17 | Reagovat

Lidi, umí někdo tvořit testy? Tak prosím vytvořte test který elementál jsi, jo? Dík. Jinak, Paní Štulcová píše moc hezky, jenom ta kapitola je na začátku moc,,rozvlněná" Jinak klobouk dolů :-)  :-)  :-)  :-)
A pozdravujte Plantefolieho a Marinu a Médeu.
Ps: Jsem víla a faunka, mamka je víla a táta faun, já jsem se nemohla rozhodnout. Je tu ňáká nága.
Čauky mňaky! :-)  ;-)  8-)

49 Adi Adi | 21. dubna 2014 v 18:43 | Reagovat

Nejlepší knížka na světě!!!! :-D  :-D  :-P

Mně se ani nechce číst nic jinýhooo!!!

Jen dotaz Arthos se čte Artoš nebo Artos??? :-x

Děkuji moc :D

50 Adi Adi | 21. dubna 2014 v 18:45 | Reagovat

[44]: jo to je fakt!!! Čekat čekat... To je nuda!!! Navíc jsem tak natěšená!... 8-O

51 Adi Adi | 21. dubna 2014 v 18:48 | Reagovat

[48]: Ono ... si vymýšlíš ne?

52 Adi Adi | 21. dubna 2014 v 19:08 | Reagovat

Na-pí-na-ví-!-!-! :-|

Ale chudinka Marinka!!!!!! :-(  :-(  :-(

53 Adi Adi | 21. dubna 2014 v 19:10 | Reagovat

[25]:   Udělal to ten co na ni poslal orli v primě ne!?  Já myslím že jo!!! [:tired:]

54 he he | 22. května 2014 v 17:26 | Reagovat
55 Henna Henna | E-mail | 22. května 2014 v 17:30 | Reagovat

[48]:A jak si to vlastně zjistila, že tvoji rodiče jsou elemetálové? :-?  :-x  O_O

56 Adi Adi | 30. května 2014 v 7:25 | Reagovat

[55]:přesně tak :-D

57 Lucy Lucy | 6. prosince 2014 v 18:46 | Reagovat

No, tak to asi už na ten podzim nevyjde, že? Jinak kapitolka určitě krásná, ale já ji nečetla, protože mě ještě čeká čtení třetího dílu, tak nechci předbíhat. :-)

58 Iren Iren | 11. prosince 2014 v 18:51 | Reagovat

Fíha. :-D Drsné. ;-)

59 julie julie | E-mail | 2. dubna 2015 v 14:18 | Reagovat

Zajímavé že PODZIM už dávno BYL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

60 Já | 11. dubna 2015 v 8:36 | Reagovat

Už se těším až vyjde kniha a budu si ji moct pujčit v knihovně, dneska jsem dočetl  3. díl Rohy faunů a všechny knihy mě zaujaly, byl jsem staršne nerad že v knihovně nemají i další pokračování... Moc pěkný příběh, jsem rád že jsem si ho mohl přečíst. Díky

61 nikolka nikolka | 11. dubna 2015 v 20:10 | Reagovat

už by to mohlo vyjít :-D

62 nikolka nikolka | 11. dubna 2015 v 20:10 | Reagovat

už by to mohlo vyjít ;-)

63 Kjo Kjo | 2. července 2015 v 12:47 | Reagovat

Tu ukázku čtu už přibližně po 15 a pořád se mi ne omrzelo. Vaše četba se prostě neomrzí. Moc se těším na knihu, a doufám že jsem odhadla správní jak moc bude napínavá. :-)  :-)  :-)  :-)

64 myfairfavourite myfairfavourite | E-mail | Web | 24. prosince 2016 v 15:52 | Reagovat

Těším se na knihu, a mám dotaz: jakou bude mít knížka obálku? Já jen proto, že miluju ty s ilustracemi a aby hezky ladily všechny knížky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama