Rozzuřený topol

18. května 2013 v 13:14 | Renata Štulcová |  Z učebnic Rafaelovy školy
Mezi dryády s lidským tělem a s kořeny od pasu jsme se ještě nedostali, přesto mně to nedá a uveřejním dneska fotku topolu, který roste vedle naší zahrady. Minulý rok, když jsme na ní zrovna nebyli, přijeli ti, co se starají o zeleň ve městě a okolí a topol ostříhali. Výsledek jejich práce vidíte na fotce. Zvláštní... Strom vypadá pěkně rozzuřeně. Snad si ty větvě schoval a pak jimi na střihače hrozil. Kdoví...


.
Možná mají ty ponechané větve nějaký význam, nevím. Ptala jsem se mnoha lidí, vždy se smáli, když fotku viděli. A tak se ptám vás, jestli třeba nevíte, proč tam ti maníci větvě takto nechali. Mimochodem, do dneška jsou tam tak stále, jen o rok povyrostly stejně jako celý topol. A že je pořádně vysoký...
.
A když taková zvláštní fotka, tak taky zvláštní píseň:
.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 es ef es ef | Web | 18. května 2013 v 15:15 | Reagovat

Pravda, zvláštní:)

2 ▲ Korry ▲ ▲ Korry ▲ | Web | 19. května 2013 v 14:55 | Reagovat

no, vesele nevypadá :3

3 Lucka 2 Lucka 2 | 20. května 2013 v 8:14 | Reagovat

Podle mě si ty větve schoval... a nechápu, proč ho stříhali.

4 Dana Dana | 20. května 2013 v 10:42 | Reagovat

Taky jsem toho názoru, že si je schoval...asi chtěl všem dokázat, že ON je tu pánem (a řekla bych, že je to opravdu ON, ne ONA)

5 Jolča Jolča | 26. ledna 2014 v 17:38 | Reagovat

Moc mě to nepřekvapuje: jednou jsem byla u kamarádky,která bydlí kousek od naší školy. Nejdřív jsme si u ní dělaly úkoly, pak jsme šly vyvenčit jejího pejska. Šly jsme kolem spousty domů a na boku jednoho z nich rostly dvě břízy. Z jedné trčela dolů polozlomená větev. Chtěla jsem si udělat legraci, tak jsem přišla blíž, chytla ji, lehce s ní zatřásla a ta větev se zlomila úplně a spadla na zem. Přesně v tu chvíli se rozfoukal vítr, ten strom sebou začal divoce máchat a kymácat se na všechny strany a já jsem se tak lekla, že jsem zvolala: Pardon! Já jsem to nechtěla udělat! A přesně v tu chvíli vítr ustal. Pak, když jsem na něj vylezla, kůra na něm vypadala jako obličej, který se usmívá. Když na něj vylezla ona kamarádka, našla ten samý obličej, ale tentokrát se mračil. Tedy, byly tam oba dva, vlastně jeden, ale ten měl dvě pusy. Každý si všiml jiné. Teď už nepochybuji, že to byla dryáda, a byly tam dokonce dvě, ta druhá byla buk nebo tak něco, já se ve stromech tolik nevyznám, ale u té si nejsem tak jistá. Co se té břízy týče, ta prostě dryáda byla na 100 procent a od té doby si s ní povídám :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama