Rock a srdce

17. října 2012 v 18:54 | Renata Štulcová |  Z učebnic Rafaelovy školy
Zkuste si pustit rádio, když zrovna hrajou nějakou moderní rychlou popovou či jinou dnešní populární "písničkou" nebo si hoďte do přehrávače něco tvrdého a k tomu si zapněte fén. Ne, nedělám si legraci. Spíš se ptám, co uslyšíte?
.
Po provedení pokusu zjistíte, že slyšíte jednu jedinou věc: jakás takás melodie zmizí v rachotu fénu a zůstanou jen tupé údery bubnu. Raz, dva, tři, čtyři, raz, dva... stále dokola.
.
Pěkně blbé, že? Usmívající se
.
To by bylo na úvod toho, co dneska chci psát. Často sem na blog vkládám videa s uklidňující hudbou. Někdy se takové skladby řadí do žánru New Age a podobně. Sama je nikam neřadím a vybírám je podle vlastních pocitů. Skladby mají různý měnící se rytmus a příjemné melodie a ještě jednu věc společnou: na jejich pozadí nezní ten tupý pravidelný buben, který tolik škodí lidskému srdci a psychice.


.
Všichni víme z vlastní zkušenosti, jak nám podle nálady srdce tluče, jaký máme pulz za různých situací. Když jsme vyděšení, neklidní, máme starosti, zdivočelé srdce potřebuje sladit s klidem, ne s ještě divočejším rytmem, který většinou ani není vybubnován člověkem.
.
Barokní skladatelé naštěstí neměli takovou "vymoženost" jako dnešní výrobci rádiových skladeb a údernosti svých skladeb dosahovali pomocí skupin houslistů. Jejich skladby sledují měnící se rytmus srdce, a to jak v částech rychlých, tak i v těch pomalých.
.
Nyní vám sem vkládám dvě moje oblíbená provedení téže skladby od Antonia Vivaldiho, s nímž jsem kdysi psala svou první knihu Nemetobnurk aneb Tajemství ve skále. Kdyby Vivaldi žil dnes, zřejmě by skládal tvrdou údernou hudbu. Nebo by spadl až k popu? Kdoví... On však žil v 18. století, a tak nám zanechal barokní rockovou klasiku.
.
První verze s květy je opravdu ta klasická, sledující rytmus srdce, druhá od Svěceného a Dvořáka z úžasného cyklu Vivaldianno je verzí dnešní, a neustále na jejím pozadí zní rytmické bubny. Toto provedení, ač ho mám také velmi oblíbené, nepůsobí uklidňujícím dojmem.
.
Můj názor je, že bychom si měli dát pozor, co svému srdci nabízíme. Nejenže nám neúnavně pumpuje krev, ale jen si vzpomeňme na různá pořekadla o srdci:
- Co na srdci, to na jazyku.
- Milovala ho celým svým srdcem.
- Má dobré srdce.
- Ten dárek je od srdce.
.
Mozek je sice mozek, ale srdce je neméně důležité i pro naše jednání a chování. Snad je sídlem naší duše. Kdoví...
Mrkající
A pak bychom si tu naši duši měli opatrovat a chovat jako v bavlnce...
.



.

.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lisanne Lisanne | Web | 17. října 2012 v 19:15 | Reagovat

To je hodně zajímavý článek, nikde jsem nic podobného nečetla a neslyšela, že by o tom takhle přemýšlel. Nicméně je to pravda, ale třeba někdy se člověk tou Rockovou hudbou tak vybije a nebo mu naopak dodá energii. Může pomoct na psychice a to je taky hodně důležitý. :)

2 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 17. října 2012 v 19:25 | Reagovat

[1]: Jo jo, je to tak. :-)

3 Jane Jane | E-mail | Web | 17. října 2012 v 19:54 | Reagovat

Rock s automatickejma bicíma neni rock :-D Ale chápu, co bylo pointou toho článku. A rozumím tomu. A je to pravda.

4 LaL LaL | 17. října 2012 v 20:18 | Reagovat

Už docela dávno mě napadlo, jaké by bylo skládat písničky v rytmu tlukotu srdce. Kdybych uměla skládat písničky, určitě bych to zkusila. :-)

5 Lucka Lucka | 17. října 2012 v 20:55 | Reagovat

Já mám tedy ráda různé typy písniček a skladeb. Na jednu stranu mám ráda uklidňující typu New Age atd., na druhou stranu si nedokážu svůj život představit bez každotýdenního vyblbnutí se v Big Bandu při úderech bubnů v rockových a jazzových skladbách. Rytmus je přeci důležitý...

6 Alissa Alissa | 17. října 2012 v 21:09 | Reagovat

Dostala jsem novou, překvapivě dobrou empétrojku a s překvapením zjistila, že spousta mých oblíbených irských skladeb v sobě má i bodhrán, čili takový zvláštní bubínek.
Jen ten rytmus srdce... s bodhránem by to byla pořádná tachykardie ;-)
(Rock neposlouchám a nemám fén, takže pokus vykonat nemůžu...)

7 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 17. října 2012 v 21:11 | Reagovat

[6]: Jo jo, irské skladby dokážou hodně nabudit energií. A určitě nejsou pro uklidnění - tedy myslím ty s bubínky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama