Párty v první knize

6. října 2012 v 14:30 | Renata Štulcová |  Blogpárty
V prvním díle Rafaelovy školy, koncem října slavila Marina své dvanácté narozeniny. Kolem ní se objevilo velké množství otázek, ona sama měla hlavu plnou starostí, protože právě objevila stopu vedoucí k objevení maminky.
.
Kdo nemáte první díl knihy, můžete se začíst do úryvku z párty, kterou Marina a její spolužáci a třídní Aine pořádali právě 31. 10. v období Samhainu, Dušiček či Halloweenu - jedná se totiž o ten samý svátek.



Zářivé květy chryzantém se objevují v nejponuřejší dušičkový čas, aby připomínaly život věčný.

Zatímco Puk sháněl plán školy, Marina pádila s Juliánem zpátky do vílího pavilónu, aby pomohla dokončit přípravy na velkou narozeninovou párty. Její narozeninovou párty.
Organizaci příprav řídily Phoebe a Hébe po celý říjen a nyní Hébe v tanečním sále proháněla šest primánů, kteří nosili z kuchyňky občerstvení a rovnali je na stoly přikryté bílými ubrusy.
Hébe přitom urovnávala vázy s květinami a ozdobně skládala ubrousky, aby si hosté mohli po jídle očistit ruce.
Do sálu právě vplul Buližník.
"Opatrně, neposkakujte s tím tácem. Ty chlebíčky na něm nejsou přilepené," napomínala ho Hébe. Když se otočila, Buližník si jeden obložený chlebíček vrazil do pusy a obcházel vychovatelku a odvracel tvář.
"A neujídejte," uslyšel vzápětí, neboť si Hébe té boule na jeho tváři samozřejmě všimla.

Marina běžela pomoci do malé kuchyňky, kde si často, hlavně večer, se spolužačkami vaří čaj a mlsá sušenky.
V kuchyňce byl zmatek, kterému velela Phoebe. Malé víly zdobily chlebíčky, rovnaly na podnosy dortíky a krekry, připravovaly ovocné šťávy.
"Týjo, jak se můžeš ztratit, když jdeš z divadla?" uvítala Marinu Médea.
Ale Marina neodpovídala. Čokoládové oči upírala na vysokou papírovou krabici, jež se stěží vešla na kuchyňský pult.
"To je dort," mávla Kydippé ledabyle nožem umazaným od humří pomazánky. "Od Aine."

Šeřilo se a pozvaní hosté se začali scházet. Marina po poradě se spolužačkami pozvala všechny profesory, kteří je učí, pozvala také Arthose, i když je neučí. Pozvala členy divadelního souboru i redakci Rafael Expressu.
Třípatrový jahodový dort plný lahodného krému a pokrytý nadýchanou šlehačkou nesl dvanáct svíček a jen čekal na škrtnutí zápalkou. Hosté se mezi sebou tlumeně bavili, již dorazila i Flóra s Kelaíno.
Osm spanilých hráček syrinxového oktetu netrpělivě vyhlíželo svého dirigenta.
"To je divné," mračila se Sandra, která již léta v oktetu hrála, "Puk přece chodí vždycky včas."

"No, pane dirigente, kde se touláte," vyhrkla z legrace, když se Puk objevil ve dveřích.
Jindy usměvavý faun vkráčel s vážnou tváří, Sandřinu poznámku přeslechl, na nikoho se nepodíval a ihned zvedl ruku k dirigování. Překvapené hráčky rychle popadly své syrinx a sálem se rozezněla tichá hudba.

Tohle ale Marina neviděla, když se pod dozorem Médey česala, líčila a převlékala do květovaných letních šatů, do nichž jí babička ušila otvory pro křídla.
Dělala si hlavu s tím, zda přijde i Martin, jestli se mu třeba nemohla konečně zalíbit, když ji uvidí v těchto krásných šatech.
Když teď prošla chodbou s desítkami rozsvícených lamp, vstupovala do sálu za zvuků Nespoutané melodie, nevěděla, jak se má před tolika hosty tvářit.
Spěšně se rozhlédla a viděla, že redaktoři Rafael Expressu přišli ale bez Martina.
Oktet hrál, svíčky hořely, jakoby chtěly rozpustit šlehačku podobnou sněhovým závějím.
"Sfoukni je a přitom si něco přej," pobídla zasmušenou Marinu Aine.

Marina se rozhlédla, na každém ulpěl její čokoládový zrak. Celý týden vymýšlí své přání... Celých sedm dní.. Je to velké přání, největší, které si v srdce nosí...
Marina pohlédla na Aine a Arthose...
Nadechla se a-
"Ty máš plíce jak měchy od dud," ohodnotil Nick, když Marina na první pokus všechny plamínky sfoukla.

Buližník okamžitě popadl porcovací nůž a vrhl se k dortu, Médea ho však zastavila: "Nejdřív gratulace, cpát se budem potom."
"Umřu hlady, ještě jsem nevečeřel," ospravedlňoval se bratranec.

Za okny tančily plameny luceren. V tuto noc, kdy duše procházejí branami
světů, lucerny zahánějí duše zlé a dobrým duším ukazují cestu domů.
Světélka plamenů se chvěla, poskakovala a v sále nastalo ticho.
Všichni profesoři hleděli na Aine a na Flóru a Flóra a Aine se domlouvaly očima a Marina cítila, že spolu promlouvají v myšlenkách.
Kdybych jim tak rozuměla, povzdychla si neznatelně Marina, ale to už se k ní vydala Aine s malým dárečkem. Po Aine jí gratulovali ostatní a poslední s dárkem nejobjemnějším sevřel Marině ruku Arthos. Sálem se ozval smích, když o půl metru vyšší astrolog na Marinu shlížel a říkal: "Přeji vám, Marino, ať se vám splní to šťastné, co vám hvězdy předpověděly."
Marina k němu zakláněla hlavu jako k nebi a pátrala, zda v jeho temných očích nejde vyčíst, co má Arthos vlastně na mysli.

"Tak a nyní přípitek, máme dětské šampaňské, tak se snad nikdo neopije," tleskla Phoebe a Médea s vílami již nalévaly skleničky.
Zacinkaly skleničky sálem jako zvonkohra, hosté zdolali bublinkový nápoj a Marina s Phoebe porcovaly veliký dort. Bylo dost pro všechny.
Puk stále dirigoval, Marina za zvuků příjemné hudby po přípitku rozbalovala dárky.
V krabičce od Aine našla prstýnek s fialovým kamínkem.
"To je ametyst, kámen moudrosti," vysvětlovala jí Aine a Kydippé se hned ozvala: "To už budeš chytřejší než naši profesoři."
"To si piš," odvětila jí s úsměvem Marina, prstýnek si navlékla a profesorce tichounce špitla: "Děkuju."

Když vybalila Arthosův veliký dar, spatřila atlas souhvězdí.
"Vy jste tedy Arthosi originální," kroutila nad astrologem hlavou Flóra.
Artos krčil rameny: "Já nevěděl co dát malé víle."
Ale Marině se atlas líbil, fotografie noční oblohy vyzařovaly mocné kouzlo. Uchvácena si je prohlížela.
"Ukaž," sebral jí nečekaně obrovskou knihu Vilda. "Týjo, můžu si to půjčit do komnaty?"
Marina přikývla a pak se obrátila, aby se podívala, co dělá Puk. Jen na chvíli přestal soubor hrát, když jí Puk blahopřál s malým dárkem. Nyní zase dirigoval a přitom se naprosto neuvěřitelně naštvaně mračil.
Jestlipak má Puk ty ofocené plány? ptala se v duchu Marina. A proč se mračí na Aine? Vždyť je to jeho maminka? To já bych se na svou maminku nikdy nemračila, kdybych ji našla... Kdybych našla tu šperkovnici...

"Marino, co vás trápí?" ozvala se vedle ní Aine...
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
A nyní po dočtení si zkuste zahlasovat a zakomentovat, kdo se vám tam tenkrát nebo i nyní zdál na párty nejpodezřelejší... Čí chování bylo podle vás nejpodivnější...
.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Na Marinině narozeninovém večírku se mi nejpodivnější zdál/a

Aine 12.8% (6)
Paní Flóra 4.3% (2)
Arthos 14.9% (7)
Puk 68.1% (32)

Komentáře

1 bigbiz bigbiz | Web | 6. října 2012 v 14:38 | Reagovat

Rozhodně nejpodezřelejší byl Puk. Jen jestli to ovšem není nějaký chyták.

2 Terka Terka | E-mail | Web | 6. října 2012 v 14:40 | Reagovat

Já souhlasím s bigbiz. Puk se mi nějak nezdá...

3 Renata Petříčková Renata Petříčková | Web | 6. října 2012 v 14:44 | Reagovat

no jasně.. ale já fakt nevím. To je výhoda pokročilého věku, huš si nepamatuju - nebo ne přesně. :-))))

4 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 6. října 2012 v 14:51 | Reagovat

[1]:

[2]: Jasně, v té chvíli byl opravdu podezřelý. Co dokáže text... To je neuvěřitelné.

5 Terka Terka | E-mail | Web | 6. října 2012 v 14:57 | Reagovat

[4]: Jen krátký úryvek, a člověk může začít předělávat celou knihu...

6 Dragita Dragita | Web | 6. října 2012 v 15:08 | Reagovat

knížku jsem ještě celou nečetla, ale nejvíc se mi zdál divný Puk, a potom i trochu Aine. :-D

7 Katka Katka | 6. října 2012 v 15:46 | Reagovat

[6]: souhlasím,
Puk se na Aine takhle tvářil, protože věděl, že chudáka Marinu takhle trápí...

8 Teiren Teiren | 6. října 2012 v 17:49 | Reagovat

Rozhodně Puk :-D .

9 ada ada | 6. října 2012 v 19:38 | Reagovat

[7]: Přesně... :-D

10 Lili Lili | 5. května 2013 v 18:44 | Reagovat

Určitě se mi zdál podezřelý Puk.

[9]:Taky souhlasim. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama