Netrpělivá spisovatelka :-)

5. října 2012 v 19:40 | Renata Štulcová |  O psaní
Mám ji, mám ji, mám ji... Usmívající se
.
Takhle s radostí jsem dneska odcházela z knihkupectví Jonáš u nás v Litoměřicích, když jsem si nesla v tašce Rafaelovu školu - Tance nág. Než vydané knihy doputují do obchodů, trvá to. A doba trvání je - zdá se - přímo úměrná finanční sumě, kterou si z prodeje knihy nechají distributor a knihkupec.
.
Rafaelova škola - Tance nág je osmá kniha, která mi vyšla. Za těch devět let od vydání první knihy trilogie Nemetonburk jsem si už zvykla, že autor je pomalu ten poslední, kdo knihu dostane. Usmívající se Zprvu jsem z toho byla celá vedle, netrpělivě jsem běhávala do knihkupectví, zda už...


... mají mou knihu na regále. Dneska po devíti letech jsem si uvědomila, že jsem si tenhle týden během dne na Rafaelovu školu ani příliš nevzpomněla, tolik práce jsem měla.
.
No, ale nyní je už kniha doma. Ještě na ulici jsem mezi její stránky strčila nos, abych zkontrolovala tu vůni čerstvé knihy, a dvakrát jsem se cestou zastavila, abych dovnitř nakoukla. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že na přední předsádce najdeme pohled na školu od zahrady a na zadní předsádce pohled do parku hned za školou. S nimi jste se už setkali tady na blogu, kde jste si je mohli složit jako puzzle TADY a TU.
.
Jak jsem pak šla domů parkem, vzpomněla jsem si na to všechno, co se událo a děje nejen mně, nýbrž i všem ostatním, když píšou knihy a poštěstí se jim po létech práce, že jim knihu nakladatel vydá. Od počátku totiž autor potřebuje být trpělivý a statečný. Jak to myslím?
.
Když jsem začala psát, věděla to jen má rodina. Když mi vyšla první kniha, pochlubila jsem se všem přátelům a známým teprve po čtvrt roce, kdy kniha spatřila světlo světa. Dodnes o knihách nezačínám sama hovořit před známými, a před neznámými se s knihami nechlubím vůbec. Samozřejmě kromě tohoto mého spisovatelského blogu, který jsem si zřídila podle vzoru zahraničních spisovatelů, neb v cizině je naprosto "povinné", aby každý spisovatel měl kromě svého webu i svůj blog, kam uveřejňuje úvahy i části svého psaní.
.
Velmi často se mezi řečí s různými lidmi, kteří netuší, že mám na svém kontě osm knih, dozvídám, že ten a ten je spisovatel, už toho tolik napsal, má doma tolik hotových věcí buď v šuplíku nebo si je vydává sám v místní tiskárně... A když se ptám, proč svoje rukopisy nenabídl nakladatelství, dozvídám se, že to přece nejde, jen tak tam do Prahy něco poslat...
.
Všechno jde, když se chce. Líná huba, holé neštěstí. S trpělivostí nejdál dojdeš... A určitě byste si vzpomněli na další moudrá přísloví našich předků. Mně se ještě moc líbí citát, který vyslovil Seneca: Statečnost míří ke hvězdám, strach ke smrti.
.
Nikdo se nedočká vydání své knihy, když o vydání bude jen snít a planě mluvit a zároveň pomlouvat ty, kterým už knihy vyšly.
Když má někdo doma hotový rukopis, který považuje za dobrou knihu, když cítí v srdci, že je to dobrý nový příběh, nepotřebuje získat desítky pochvalných komentářů od kamarádů, aby dostal odvahu k odeslání rukopisu.
Kamarádi nejsou nakladatelé, neznají zákonitosti knižního trhu, a navíc mohou chválit právě z té kamarádskosti. Nebo naopak taky píšou a závist v nich začne hlodat a na přečteném rukopisu mohou hledat mouchy.
.
Prostě když má člověk hotový rukopis, musí sám sebrat odvahu a odeslat synopsi (obsah příběhu) a ukázky nakladatelům.
Jak to má vypadat, píšu na konci třetí inspirace
.
.
Odešle-li člověk nabídku, pak si nesmí dělat hlavu z toho, že bude třeba stokrát odmítnut. Člověk musí být prostě trpělivý. A je též potřeba šetřit síly, neboť další dávka odvahy bude nutná, až konečně kniha vyjde. Nejen knižní prvotina bude podrobena někdy i nemilosrdné kritice.
.
Když se kniha bude dobře prodávat, tak tím na sebe spisovatel přivolá nepříjemné recenzenty. Ale hlavně - úspěch způsobí, že neúspěšní spisovatelé se do vás v literárním zákulisí pustí. A pěkně zostra. Zvláště když se vám podaří napsat dobrou knihu v žánru, na nějž si oni dělali nárok.
.
Tak je to v každé profesi, že jeden něco dělá a nejmíň deset neumělů se snaží mu tu práci překazit či alespoň ho bokem pomlouvat.
Spisovatel však musí být trpělivý a statečný, žádné pomluvy ho nesmí zastrašit a zastavit v další práci. Naopak, mnoho spisovatelů i výtvarníků mi potvrdilo, že pokud se někdo pokusil je shodit, vlastně jim tím dodal sílu do dalšího boje. Spisovatel by se neměl bát za své knihy, příběhy a myšlenky bojovat. Čili všechno zlé je pro něco dobré a ti kaziči by asi nebyli příliš spokojeni, kdyby věděli, že jejich překážka autorovi neublížila, ale pomohla. Mrkající
.
Odvahu potřebuje autor také v případě, že nechce stále psát knihy stejného ražení. Pokud je spisovatel typ tvořivý, potřebuje zariskovat a zkusit jiný žánr.
Jenže kdy zkusíte vytvořit něco jiného, často se stane, že ztratíte čtenáře. Přitom nakladatel potřebuje, aby se vaše knihy stále prodávaly, tudíž abyste neexperimentovali. A tak musí spisovatel očekávat odmítnutí i od svého vydavatele a když se tak stane, je potřeba nehroutit se, nýbrž hledat jinou možnost, jiného nakladatele.
.
Vždycky si říkám: "Když to nejde tak, půjde to jinak."
.
A tak zítra budeme tady na blogu slavit Knižní blogovou párty, abychom oslavili vydání Rafaelovy školy - Tanců nág. Nezapomeňte Mrkající a zkontrolujte si čas párty TUHLE.
.
A zítra ve 14:OO startujeme týden očekávanou párty k rok a půl očekávané knize. Zatím se mějte a sbírejte síly na soutěžení o knižní ceny. Usmívající se
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 qwertuska qwertuska | 5. října 2012 v 20:41 | Reagovat

Takhle naživo vypadá opravdu hezky. Už se těšim až ji budu taky mìt. :-)

2 Siwa Siwa | Web | 5. října 2012 v 21:08 | Reagovat

Vypadají takhle společně opravdu krásně. Nejkrásnější to ale stejně bude, až budou vedle sebe poskládané všechny. :-)

3 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 5. října 2012 v 21:12 | Reagovat

[1]:

[2]: Jo jo, naživo jsou krásné. To ale ještě bude práce, než je všechny napíšu. O_O :-)

4 Profesor Profesor | 5. října 2012 v 21:22 | Reagovat

To je náhoda! Taky jsem si dnes Tance nág koupila. Ty předsádky jsou úžasné. Líbí se  mi barva hřbetu, krásná sytě červená, přijde mi, že se ke knížce skvěle hodí.

5 Ireth Ireth | 5. října 2012 v 21:28 | Reagovat

Mám ji! Mám ji! Mám ji!
Přesně to jsem si říkala předevčírem, když sem vyšla z knihkupectví a hned co se za mnou zavřeli dveře sem knížku vybalila a "očuchala" :).
Ps: už sem v půlce :)

6 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 6. října 2012 v 8:30 | Reagovat

Reno, skládám hlubokou poklonu. Myslela jsem si, jak budu číst a hltat Tanec nág rychle. Což bych vzhledem k příběhu moc chtěla. Ale nemůžu. Každá kapitola, odstavec i řádek je jako tanec sám a zaslouží si pomazlit se s ním. Po každé kapitole bych nejraději začala číst znovu. Já sama měla dvě nebo tři  kapitoly o hadím tanci a procesu kundalini. Ty máš o tom každé slovo. Tvá kniha je perlou pro každou ženu, která ví.

7 Renata Štulcová Renata Štulcová | 6. října 2012 v 8:52 | Reagovat

[6]: Díky moc. Víš, jak jsem ráda, když vím, že jsou lidé jako ty, kdo poznají, že opravdu za každou kapitolou je cosi schovaného, že nepíšu jen děj, který by měl čtenáře utáhnout svou akcí. Asi právě proto mi psaní tolik trvá. :-)

8 Renata Petříčková Renata Petříčková | Web | 6. října 2012 v 9:33 | Reagovat

ááá, Renčo, právě jsem díky tobě zjistila, že jsem právě obeslala nakladatele ŠPATNĚ!!!! Sakriš, sakriš... no nic, nevzdávám to. Mám ještě pár es v rukávu a ty už pošlu dle Tvého návodu, jež má logiku, hlavu a patu - a budu doufat, že ten desátý nakladatel řekne ANÓ! :-D

9 Renata Petříčková Renata Petříčková | Web | 6. října 2012 v 9:34 | Reagovat

anebo aspoň NO TAK JÓ NÓ.... :-P

Tak hezký dnešek, už vím, že Tanec nág bude mít brzy recenzi na Kultuře 21 od Jany Semelkové...

10 Fée Fée | Web | 6. října 2012 v 11:10 | Reagovat

Už se těším, až ji také budu mít :-) Společně ty knihy vypadají vážně krásně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama