Spisovatelské mlčení

18. srpna 2012 v 19:02 | Renata Štulcová |  O psaní
Je to už nějaká řádka let, kdy moje známá spisovatelka vytvářela na zakázku knihu pro velké nakladatelství. Jednoho dne jela metrem a potkala dalšího známého taky spisovatele, zdravili se a navzájem se ptali, na čem teď pracují.
Ona: "Právě pro ***** píšu ***** "
On: "Ježkovy zraky, já pro ^^^^^ taky píšu ***** "
.

Opravdu, oba dělali na téměř stejné knize. Protože jsou dobří přátelé, zaběhli na kafe a probrali, jak se k tomu tématu dostali. Oba knihu psali na zakázku, tzn., nebyla z jejich hlavy.
.
Nemohu vám prozradit, o co šlo, kdo to byl, ale sama mohu přísahat, že knihy opravdu vypadaly ve výsledku totožně a tak si konkurovaly, že se obě špatně prodávaly.
.
Dotyční autoři přišli vylučovací metodou na to, kdo mohl téma jak z jednoho tak z druhého z nakladatelství vynést, ale taková věc se nedá dokázat.
.
Proč to tady píšu?
.
Připadá mi zvláštní, že spousta lidí s talentem, kteří píší na blozích, vypisuje, o čem bude jejich příběh, aniž by ho měli hotový. Možná je to touha po určitém exhibicionismu, nevím. Ale každopádně mi připadá docela ošidné vypisovat veřejně nápady, samozřejmě pokud se nejedná jen o fanfiction či kopii jakéhosi seriálu nebo už vydané knihy pro náctileté.
.
Vždyť nápady jsou nejcennější, napsat text umí každý dobrý stylista.
.
Když jsem psala knihu o tom, jak naši předkové Kelti znali grál, nikomu jsem to neprozradila. Na otázku, co píšu, jsem říkala, že knihu Bratrstvo krokvice. Aha, koukali se na mě lidi divně. A já mlžila.
.
Teď právě něco divoce píšu. Další tajemství Čech, ale z doby nedávné. Fiktivní příběh pro dospělé, který se mohl udát. Tedy žádná fantastika.
.
A už se mě zase lidi ptají, jak se to bude jmenovat, o čem to bude. Kdybych řekla jen jediné slovo z názvu, asi bych všechny zmátla. Zavedla bych je na určitou stopu a možná by rychle někdo z těch dobrých stylistů nadatloval knihu na to téma. Byla by sice jiná, tajemství by neobjevil. Ale kniha s podobným názvem a možná i obalem by nakonec ležela na pultech knihkupectví vedle té mé. A to já nepotřebuju.
.
V minulých dnech jsem se sešla s někým, o kom jsem už od jiných věděla, že bude vyzvídat pro jednoho takového slohaře, koho to mé chystané tajemství pěkně "žere". V zákulisí literárním se totiž nic neutají.
.
A tak jsem té vyzvídající osobě řekla, že se kniha bude jmenovat Fferyllt. (Čtěte "ferůlt".)
"Fe - co?" zašklebila se na mě ta osoba a bylo mi jasné, že by si to nejraději napsala na papír.
"No, přece Fferyllt," zopakovala jsem ledabyle, jako kdyby to bylo naprosto běžné slovo, které používáme stokrát denně.
.
"A o čem to bude," ptala se osoba znejistěle.
"O dalším velkém tajemství Čech, ale i Moravy a Slezska…" já na to.
.
Zkrátka se někdy střední welština hodí. Ale neobávejte se, kniha bude ryze česká, s českými postavami, s českým názvem.
.
Doufám, že když už nic jiného, tak jste se pobavili nad prachobyčejnou spisovatelskou realitou v dnešním horkém dni. A podiskutujete si v komentářích, co si o tom problému myslíte.
.
A pro vás, kdo čekáte na pokračování Rafaelovy školy... zítra dopoledne 19. 8. vyjde další díl. Usmívající se
.
Následující píseň nemá vůbec nic společného s knihou Fferyllt. Prostě ji mám oblíbenou, je smutná, má krásnou melodii a je hodně stará. No, kdo z vás byl na světě v 1989? Mrkající
.
.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lisi Lisi | Web | 18. srpna 2012 v 19:26 | Reagovat

No, po přečtení spisovatelského pozadí musím říct, že i toto by byl dobrý námět pro nějaký příběh.
Písnička je moc pěkná, i když ji nerozumím ani slovo.

2 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 18. srpna 2012 v 19:36 | Reagovat

My, blogaři, dáváme své nápady internetu do vínku jen tak, protože nás netíží, že by nám je mohl někdo "ukrást" a použít. Jsme rádi, když naše nápady žijí svým vlastním životem bez nás a naší kontroly, stačí nám, že jsme byli prokazatelně první, kdo je vyslovil ... :)

3 Siwa Siwa | Web | 18. srpna 2012 v 19:40 | Reagovat

Tak to koukám. O_O Hehe :D, někdo, koho vaše spisovatelské tajemství "žere". To musí být hrozný člověk, že se tak cpe do záležitostí jiných. Jen ať se "užere", ukouše si nejistotou nehty... Správně, nic neříkat. Já často taky mlžím, částečně ze strachu, že by to někdo stihl napsat rychleji než já (což by asi nebyl problém), ale hlavně proto, že mám strach, abych to nezakřikla. I když se bavíme s někým v realitě o psaní a o knihách, neřeknu, že píšu knihu. Pak začnou ty otázky o čem apod. (Ono stačí říct fantasy a nadšení ostatních pohasne, pokud čirou náhodou nenarazím na stejného fantasmagorika. Lidi se neuvědomují, že i příběhy "ze skutečnosti", bez magie atd. jsou taky výmysly, fantazie autora. Jen autoři fantasy, sci-fi a hororu tomu dodávají jiné obrátky. :D)
Já mám pak strach, že lidi si řeknou: "Píše knihu. Hm, tak mi pak řekni, až to vydáš." A ono to nevyjde. Neodpíšu to nebo to zůstane v šuplíku. Věc očekávání nepřijde. Takže raději mlčím. Spíš než "píšu knihu" budu (snad) říkat "napsala jsem knihu" (a vydala). :-D

4 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 18. srpna 2012 v 19:45 | Reagovat

[1]: To by lidi koukali. :-)

[2]: Jo??? O_O

[3]: Já jsem před první knihou taky nikomu nic neřekla, dokonce jsem ji tajila ještě půl roku poté, co vyšla. ;-)

5 Babe Babe | Web | 18. srpna 2012 v 19:54 | Reagovat

Jů Fferyllt je ruská folková skupina :D.

6 Nicole Kennedy Nicole Kennedy | Web | 18. srpna 2012 v 20:12 | Reagovat

já jsem ale taky vždycky, když jsem začala něco psát, řekla, o čem to bude... ale je to blbost a teď nic neříkám do té doby, dokud to nedopíšu, protože kdyby se náhodou stalo, že bych to přestala psát, čtenáři by nebyli moc nadšení.

7 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 18. srpna 2012 v 20:24 | Reagovat

[5]: Je. Taky jsem koukala, ale to slovo je staré a má svůj význam.

[6]: To je taky fakt.

8 Profesor Profesor | 18. srpna 2012 v 20:53 | Reagovat

Já na web své nápady nikdy nepsala, na to jsem moc opatrná. Ale zas se o nich bavím se známými. Pravda, s většinou celkem mlhavě, ale pomáhá mi to utřídit si myšlenky... Ale hlavní zápletku si chráním. I když na svůj vkus o tom moc mluvím. Obdivuji, že dokážete o svém psaní mlčet.

9 Brigita Brigita | Web | 18. srpna 2012 v 22:40 | Reagovat

Případ ze spisovatelské praxe, kdy dva autoři psali téměř stejnou knihu mě pobavil, nicméně příliš nepřekvapil - nevím tedy, jak to bylo před "řádkou let", ale dnes se stačí podívat na pulty knihkupectví a každá druhá kniha má námět podobný (čímž mluvím hlavně o fantasy, mám obavu, že dnes fantasy vévodí hlavně upíři a mladí s nadpřirozenými schopnostmi).
Jinak se přiznám, že bych se asi příliš nebála vystavovat své nápady na internet - u vás to chápu, vy jste známá osobnost :-), ale celkem pochybuji, že jsou spisovatelé, kteří brázdí blogy začínajících psavců, aby ukradli jejich nápady... Samozřejmě nevím, možná se to v praxi děje, ale to bych asi opravdu zírala. V tomto případě jsem už spíš ochotna věřit tomu, že některé věci prostě jsou náhoda, a protože v zásadě čerpáme všichni inspiraci z toho samého prostředí... Mám třeba takovou příhodu, když mi bylo asi jedenáct, vymyslela jsem si jméno pro své fiktivní město. A jaké bylo mé překvapení, když jsem o tři roky později v knize, kterou jsem do té doby nikdy neviděla, našla to samé jméno použité pro bohyni války. :D

10 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 18. srpna 2012 v 22:51 | Reagovat

[8]: On mě taky pěkně svrbí jazyk. Jenže jsem už zažila spoustu věcí, proto mlčím. Dokonce jsem zatím příliš nikde nevyprávěla ani to, jak vypadá uvnitř Kronika Velké Moravy. Jakým způsobem jsem to vyprávění zpracovala.

[9]: Tak to je dobré. Fiktivní město a bohyně války. To by mě asi kleplo. :D

11 Dagmar Dagmar | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 6:19 | Reagovat

Určitě bych nikde veřejně neprozradila nápad, který chci zpracovat. Snad jen někomu velmi blízkému, komu věřím. Věřím, že se děje to, co je v článku popsáno. Osobní zkušenost z oblasti psaní nemám, ale z jiného prostředí ano. Nápady se nemusí týkat jen spisovatelství. Někdy se jedná jen o "obyčejné" pracovní záležitosti, kde takzvaný "ukradený nápad" taky dost mrzí ;-)

12 Elinor Elinor | 19. srpna 2012 v 9:08 | Reagovat

Hm, s bavením se o námětech zas až tak problém nemám - samozřejmě, záleží na okolnostech.
O náměty, s kterými jdu na veřejnost, se nebojím. Pokud to byla narážka na ty indiány a Koniáše, je to fakt jenom základní informační schéma, s kterým se moc nadělat nedá a jejichž použitelnost na aspoň trochu příčetném levelu je podmíněná sakra dobrým hrabáním se v pramenech a rešeršováním. Plus se dlouhodobě pohybuju v prostředí, kde bavení se o námětech mimo oblast fanfikcí (a vlastně i tam) funguje jako: "tohle si rezervuju, na to mi nešahejte" :-D
(Na druhou stranu by mě fakt zajímalo, jak by se někdo jiný vypořádal s konceptem "spojení space/military sci-fi a keltské mytologie").

Plus ano, mám pocit, že v některých ohledech píšu povídky natolik jinak, že jsou moje věci skoro "neukradnutelné". (Uvidíme, jak to bude, pokud se dostanu v beletrii na poloprofi úroveň). Na rozdíl od publicistiky, kterou ale bohužel uhlídat nejde - pokud nemá být univerzální redakční přístup "předpokládáme, že pro nás píšou zloději, takže vše předem prověřujeme".

13 zuzana koubkova zuzana koubkova | Web | 19. srpna 2012 v 9:13 | Reagovat

Fíha! Nepovažuju se za žádnou velespisovatelku, ale 4 knihy už na kontě mám a vždycky jsem o nich docela volně mluvila, ptala se přátel na nápady a vylepšení. Ani mě nenapadlo, že by mi je někdo chtěl "ukrást". A taky neukrad. Což možná svědčí u úžasné poctivosti mých přátel :-) Nebo o naprosté pitomosti mých nápadů :-D

14 Elinor Elinor | 19. srpna 2012 v 9:18 | Reagovat

[12]: jinými slovy: navzdory tomu, že jsem v bavení se o svých námětech hodně otevřená, jediné efekty byly tyto:
- Eli, prosímtě, jak moc by ti vadilo, kdybych si půjčil pro Avadeu tamtu princeznu?
- půjčování si postav mezi ostatními amatérskými autory ze sdílených univerz (ne vždy souhlasím, co mi s mými hrdiny kdo provede, ale budiž :-D , tohle je u sdílených univerz i na profi úrovních)
- vyvarování se několika literárních souseků, ať už z mojí, nebo cizí strany
- hodně kreativního kecání nad psaním
- jediné, co mi kdo literárně ukradl, byla recenze publikovaná na malém serveru a o které skoro nikdo nevěděl (tak skoro nikdo, že se na to přišlou záležitostí blbé náhody cca po roce). Přiznám se, že to si pak člověk v tom všem vzteku říká: a to mi nemohli sebrat něco kreativnějšího, když už mi museli už něco krást?!? :-D

15 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 19. srpna 2012 v 10:17 | Reagovat

[13]:, [14]: Já jsem zažila 3x krádež z Nemetonburku 1, ale o tom psát se mi nechce, to je hnus. Protože podle našich zákonů je to nedokazatelné, i když přivedu svědky.
Naštěstí ty další knihy jsou opravdu specifické. Ale o nápadu před literární veřejností mlčím, aby někdo nezneužil téma dřív, než ho já sepíšu. To se dělá běžně. A tu Feryllt by určitě někdo zneužil, s tím jsem si jistá. :-)

16 Ela Ela | 19. srpna 2012 v 17:07 | Reagovat

Dobrý den, mám takový dotaz, i když trochu od tématu. Dejme tomu, že bych měla napsanou knihu a chtěla ji vydat. Co vše pro to musím udělat? :-)

17 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 19. srpna 2012 v 17:50 | Reagovat

[16]: Elo, jak se posílá rukopis a další rady najdeš na konci tohoto článku v skoro posledním odstavci.
http://rafaelovaskola.blog.cz/1108/inspirace-spisovatelky-3
Jinak si můžeš přečíst celý seriál o psaní, který je zde
http://rafaelovaskola.blog.cz/rubrika/o-psani
A hodně štěstí :-)

18 Ela Ela | 19. srpna 2012 v 19:48 | Reagovat

[17]: Moc děkuji :-) (obvykle čtu pouze kapitoly Rafaelovy školy a na ostatní rubriky moc nekoukám, teď vidím, že to budu muset napravit) :-D

19 Kikas Kikas | 20. srpna 2012 v 22:37 | Reagovat

Já píšu knihy (ale nikdy se nevydají) jen tak pro zábavu, ale kamarádce s podobným koníčkem jsem řekla jméno hlavní hrdinky: Nymfa Aleia
No a když jsme si s kamarádkou "knihy" vytiskly a daly přečíst, jméno její hlavní hrdinky: Nájada Aleya
Takže...Máte pravdu :-D  :-D  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama