Nápověda spisovatelky

12. března 2012 v 16:45 | Renata Štulcová |  O psaní
V článku Láska a věčnost jsem psala o dvojici mladých lidí z románu Mojmír - cesta pravého krále.
.
Přitom jsem zmínila citát svatého Pavla - známá slova o lásce - která jsem v románu použila. A také jsem slíbila, že někdy prozradím, jak mě napadlo tato slova použít.
.
Pro oživení ta slova nyní uvádím znovu citací z Mojmíra:
.
Věz, že jsem to udělal z lásky k tobě. Narodil jsem se s duší moudrého zlatého draka, naučil jsem se mluvit jazyky lidí i andělů, ale bez naší lásky bych zněl jen jako zvon, kterému prasklo srdce. Porozuměl jsem všem tajemstvím a pronikl všechna poznání. Nabyl jsem prorocký dar a má víra dokáže hory přenášet. Však bez naší lásky bych nebyl nic. I kdybych všem na světě pomohl, ale tvou lásku neměl, žil bych v prázdnotě.
.
Jak jsem si vůbec vzpomněla na tato slova? To bylo tak. Zaúřadovala nápověda.
.
To jsem takhle psala Mojmíra a byl pozdní podzim 2008. Nacházela jsem se v první třetině příběhu a nevěděla jsem, jak proběhne Mojmírova proměna ve věčného krále Moravy. Doufala jsem, že na to přijdu. A datlovala jsem a datlovala.
.
Pět let předtím jsem při práci na předchozí trilogii Nemetonburk dostala od paní redaktorky darem knížku. Jednu z nejkrásnějších knížek, kterou jsem četla. Po přečtení odpočívala v knihovničce a dívala se na mě, jak se mořím s Mojmírem a chce se mi u něj spát.
.
"Jako v zrcadle, jen v hádance," zaslechla jsem náhle mezi myšlenkami na Mojmírův útěk před vrahy, na jeho úprk s Templáři kolem Děvína. "Jako v zrcadle, jen v hádance..."
.
Znáte tu neodbytnost vnitřního hlasu... Přestala jsem datlovat a zahleděla se na knihovničku. A tam mezi desítkami knih na mě vykukoval namodralý hřbet mé oblíbené, ale už pět let neotevřené knihy.
.
Možná ji někteří z vás znají. Napsal ji Jostein Gaarder a opravdu se jmenuje JAKO V ZRCADLE, JEN V HÁDANCE. Obsahuje velice smutný a zároveň povzbudivý a podle mě nejkrásnější příběh o andělech a lidech. Kniha v době vydání v roce 1999 proběhla nějak nepovšimnutě trhem, což je škoda.
.
Samozřejmě jsem se zvedla a knihu z knihovničky vyndala. A zase jsem se začítala... Na monitoru notebooku zatím naskočil šetřič a já seděla v křesle a dumala nad názvem, nad tím, co kniha říká uvnitř. A pak se mi rozsvítilo: Vždyť tahle kniha mi napovídá! Už vím, jak a proč se Mojmír stane věčným králem!
.
Obrátila jsem knihovničku, než jsem našla Bibli po babičce, z dob Rakouska-Uherska. Fakt. Divoce jsem ji prolistovala, než jsem citát našla. Co citát? Celou 13. kapitolu Listu svatého Pavla Korintským.
.
Avšak v tu chvíli jsem pocítila zklamání. Bible vyšla v mnoha překladech, a ten můj - nic moc. Přišel mi takový kostrbatý, poezie krásných slov se ztratila.
.
Naběhla jsem do knihovny, ale i tam po přečtení Listu svatého Pavla v exemplářích, které mají, jsem si říkala, že to není "vono".
.
Vrhla jsem se k internetu a hledala řecký originál a anglické verze, porovnávala jsem je. A ejhle, zjistila jsem, že ty české, ke kterým jsem se dostala, byly jaksi... odfláknuté. Autoři odborníci vynechali určité obraty. Věřím, že vy máte doma překlady Bible mnohem lepší.
Neměla jsem čas strávit měsíc pátráním v dalších Biblích, takže jsem si s Listem nakonec pohrála sama a přeložila si ho "k obrazu svému".
.
Jednu část Pavlova Listu jste četli v úvodu článku, nyní vám nabízím slova, která pocházejí z další části. V knize jsem je vložila do úst Konstantina Filozofa, který jako učitel mladého krále Mojmíra, mu pomáhá s jednou z nejtěžších životních zkoušek.

.
Sál kolem se otřásá a zrcadlo se začíná drolit. Mojmír má strach a neví, co dál.
Konstantin mu pokládá ruku na rameno: "Synáčku, neváhej a projdi tím zrcadlem."
"Proč? To jsou nějaké další dveře?"
"Ano - to jsou ty dveře ze všech nejdůležitější. Povím ti slovy svatého Pavla, co tě za nimi čeká. Dokud jsi byl malý chlapec, mluvil jsi a přemýšlel jako malý chlapec. Však teď už jsi vyrostl. Od narození vidíš více než ostatní lidé, ale přesto vidíš svět jen jako v zrcadle, jako v hádance. Až projdeš za zrcadlo, dostaneš na hádanku odpověď, uzříš tváří v tvář všechno, jak to zná Bůh. Dosud jsi vše viděl jen v částečkách, za zrcadlem poznáš celý kosmos v jeho úplnosti. Přestaň váhat a projdi."
"Ale já se už nedokážu pohnout, nemám dost sil..."
"Synáčku, v každém z nás jsou tři věčné síly: víra, naděje a láska. Jsou s tebou i teď. Budou s tebou i na cestě za zrcadlo. Já sám jsem na té cestě konečně porozuměl svatému Pavlovi. Celý svůj život jsem věnoval studiu písma, filozofie a jazyků, přečetl jsem hory moudrých knih, ale nyní už vím, že bych mohl mluvit třeba všemi pozemskými jazyky, ale kdybych neměl lásku, byl jen dutým zvonem, jemuž prasklo srdce. Pamatuj, Mojmíre, knihy se rozpadnou, proroctví budou zapomenuta, poznání bude překonáno. Ale láska nikdy nezanikne. Láska je největší z trojice věčných sil. Síla lásky tě sama povede... Běž už, zrcadlo se začíná rozpadat."
.
A tak mi kniha s andělem pomohla napsat Mojmíra.
Zvláštní je, že když jsem knihu tady doma před chvílí hledala, nenašla jsem ji. Snad neodlétla pomoci zase někomu jinému.
.
Jestli jste ji nečetli, a máte v lásce knihy o andělích, doporučuji vám si ji sehnat, nebo aspoň půjčit v knihovně. K tomu si pořiďte krabici papírových kapesníků a čtěte někde v soukromí.
.
Knihu přeložila vynikající překladatelka Jarka Vrbová a ilustroval Oldřich Jelen.
Chtěla jsem knihu nafotit sem na blog, ale (jak říkám) někam zmizela. Naštěstí tady na tomto odkazu přímo u výtvarníka jsem našla galérii obrázků z knihy, které si určitě užijete.
.
.
PS: Také na vás volají knihy z knihovničky a z regálů v knihovně jako na mě?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tammy Tammy | Web | 13. března 2012 v 0:58 | Reagovat

Občas tak trochu volají. Ale spíše tak, že když mě něco trápí tak na mě "kouká" nějaká povzbudivá optimistická knížečka a já si ji pak otevřu a začtu se a je mi líp :-D

2 vlk vlk | 13. března 2012 v 8:05 | Reagovat

Volají. A když ji dlouho nevyndavám, tak třeba na mě i vypadne... :-)

3 Midnight Midnight | Web | 13. března 2012 v 16:06 | Reagovat

Na mě věčinou volají, když nevím jak pokračovat v nějaké své povídce. :-D

4 Kikulka Kikulka | Web | 13. března 2012 v 19:22 | Reagovat

Volání to dobře znám. Většinou mi připomenou můj oblíbený úryvek nebo nějakou citaaci, která má v sobě ukryté moudro a já pak nemůžu děllat nic jiného než je vyndat z knihovničky a přečíst si některé z mých oblíbených pasážích, pokud nemám čas si přečíst knihu celou :-)

5 aiki aiki | E-mail | 14. března 2012 v 8:10 | Reagovat

Taky volají, asi před týdnem si mě znovu zavolala Vílí křídla :-D . Což mě vede k otázce kdypak bude k přečtení příběh o Kazi? Asi před půl rokem jsem Nementoburk "zahnala" zpátky do knihovničky, že počkáme na čtvrtý díl.

6 Simlenka Simlenka | 15. března 2012 v 11:31 | Reagovat

Gaarder je výborný spisovatel! Miluju ho! jen je škoda, že jeho knížky nejsou moc k sehnání :-( po téhle zkusím vyhlásit antikvariátové pátrání, ale bojím se bojím... :-( Mimochodem, Mojmír, je úžasný - čte se to samo, jen ten čas :-( děti jsou nemocné a mrzuté, do toho se snažím o jarní úklid, takže na čtení není tolik času, mám za sebou necelou polovinu a já tolik potřebuju zjistit, proč omdlévá a kdo mu funí za krk!!!!! O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama