Láska a věčnost

27. února 2012 v 20:24 | Renata Štulcová |  O psaní

aneb Inspirace spisovatelky (55)

Dnešní zamyšlení o psaní je na vážnou notu a v okamžicích, kdy si jej čtete, mořím se zrovínka s grafickým dokončením školního časopisu. Z toho je jasné, že dneska nepřipíšu ani čárku k Rafaelově škole, ani ke Kronice Velké Moravy, ani ke Kaziinu příběhu.
.
Na obrázku vidíte Tádž Mahal - pomník, který nechal vystavět indický mogul Šáhdžahán na památku své předčasně zesnulé ženy. Toto krásné mauzoleum je světovým symbolem lásky a věčnosti, proto jsem jeho obrázek použila jako ilustraci k následujícímu zamyšlení.
.
Před třemi lety jsem se věnovala psaní knihy Mojmír - Cesta pravého krále. Námět byl jasný, už jsem o něm kdysi na blogu psala: Mojmír (zapomenutý potomek velkomoravských králů) musí jako dvanáctiletý prchnout z Moravy, aby si zachránil život. Cestuje na druhý konec světa a v dospělosti se vrátí jako věčný král a zachrání Moravany před Tatary.
.
Opravdu jasný námět, ale určitě vás napadne jedna námitka. A to - jak se Mojmír mohl stát tím věčným králem?
.
Jak se může přihodit, že osmnáctiletý mladík vymění lidský život za věčnost, v které se vzdá všech lidských radostí?
.
Na začátku psaní jsem věděla, co se kde a kdy v knize stane, ale scény, v kterých se Mojmír rozhodne pro věčnost, mi zůstávaly dlouho utajené. Ale znám se dobře a věřila jsem, že ve správný čas budu vědět, co se tam odehraje.
.
Mojmír v rukopisu už s doprovodem projel Hedvábnou stezku a ocitl se na Kublajově dvoře v Číně. Poté Mojmír doprovázený panošem Jarynou Šternberkem musel do Kláštera perly zlatého draka hluboko do čínského vnitrozemí. A tam se dozvěděl o svém předurčení. Narodil se předurčen, ale měl možnost volby. Mohl to předurčení odmítnout.
.
Po celou cestu se Mojmír ve snech setkává se svou kamarádkou a, jak dospívá, i láskou Ladou. A tady je jejich snový rozhovor ve snové zahradě:
.
Mojmír Ladě vkládal do úst rudá zrnka a vyprávěl o souboji s černým drakem a zlaté perle. O volbě, kterou má. O rozhodnutí, které musí učinit.
"Nebeský drak, Lado, Tchien Lung byl nebeským poslem a létal mezi nebesy a zemí. Když se proměnil do svého dračího těla, dokázal prolétnout všemi skutečnostmi, které Bůh stvořil. Aby mohl na Zemi pomáhat lidem, bral na sebe lidskou podobu, ale nežil lidský život. Kdybych já perlu přijal, čekal by mě stejný osud..."
"Jaký osud? Mojmíre, já ti nerozumím," šeptala Lada vystrašeně.
Mojmír ji vzal kolem ramen: "Kdybych přijal zlatou perlu, jako věčný nebeský posel bych přišel o touhy, které jsou lidem dány... "
Teď konečně pochopila.
"Nesmíš tu perlu přijmout!" vykřikla a křečovitě ho chytila kolem krku. "Pak bychom... pak..." Lada se bála vyslovit to, co jí naplňovalo srdce.
Mojmír ji objímal a s úsměvem ji uklidňoval: "Lado, já perlu nikdy nepřijmu. Nemohl bych žít do konce světa bez... když ty..."
.
Mojmír odmítá věčný život. Cítí jej jako dobrovolnou smrt. Vždyť doma na Moravě na něj čeká jeho láska. Doufá, že se k ní vrátí. Mají celý smrtelný život před sebou.
.
Nebudu spamovat. Vy, kdo jste už knihu četli, víte, jak se to pak vše semlelo. Ostatním neprozradím, proč nakonec Mojmír zvolil vstup do nekonečné a smutné věčnosti.
.
I elfové u Tolkiena závidí lidem jejich smrtelnost.
.
V Mojmírovi jsem úvahu Mojmíra a jeho lásky Lady, kdy oba hovoří o věčnosti, jež je čeká, popsala jako další setkání ve snu. Mojmír (věčný král) se rychle vrací na Moravu, aby vyhnal zabijácké Tatary a ve snu se odehraje toto:
.
Lada odhrnula Mojmírovi dlouhé vlasy z tváře a s divnou předtuchou se zeptala: "Stalo se vám něco cestou?"
Sklonil hlavu.
"Rytíř má nemocné srdce a nechce, abych ho vyléčil. Stačil by můj jediný dotyk, ale nemohu se protivit jeho vůli," řekl Mojmír. "Zbývá mu jen pár dní a pak se s ním potkáme až při konci světa."
Lada se odvrátila k pomerančovníku a říkala: "A takhle odejdou všichni, které milujeme, protože lidé jsou smrtelní. Proto jim nebudeme smět pomoct proti jejich osudu. Večer, když jsem uspávala Janíčka, jako by mi rostl před očima. Brzy se dočkáme, že dospěje, ožení se, bude mít děti, zestárne a zemře. A jednou zemřou i jeho děti a děti jeho dětí. A naši přátelé a taky jejich děti. A náš Vlčnov se změní. Zbourají stavení, která jsme my znali. Postaví nová, jiná. Staré stromy v Hlubočku padnou a nové je nahradí. A my se na to vše budeme dívat stále mladí, bezvěcí... Nebesa mi při letu vyprávěla o moudré, radostné i smutné věčnosti, do níž jsme my dva vstoupili. Necítíme, jak běží čas, a budeme se navěky dívat, jak se svět kolem proměňuje... Jak se stává cizím... Je to moje vina, Mojmíre. Ty ses kvůli mně obětoval."
Mojmír k ní udělal rychlý krok a sevřel ji pevně do náruče.
"Ladunko, věz, že jsem to udělal z lásky k tobě. Narodil jsem se s duší moudrého zlatého draka, naučil jsem se mluvit jazyky lidí i andělů, ale bez naší lásky bych zněl jen jako zvon, kterému prasklo srdce. Porozuměl jsem všem tajemstvím a pronikl všechna poznání. Nabyl jsem prorocký dar a má víra dokáže hory přenášet. Však bez naší lásky bych nebyl nic. I kdybych všem na světě pomohl, ale tvou lásku neměl, žil bych v prázdnotě."
Jak Mojmír Ladu objal, světelné ohnivé víry Ladiny aury se protkaly s duhou, která se kolem něj vznáší.
"Lado, Vlčnov bude pořád tím naším Vlčnovem a Hluboček Hlubočkem."
.
Vážné téma, určitě.
.
V posledním odstavci jste si přečetli Mojmírovo vyznání lásky. K jeho slovům jsem se inspirovala v dopise starém bezmála 2 000 let. Možná někdo z vás pozná, o jaký dopis se jednalo. Můžete své tipy napsat do komentářů.
Příště, v další inspiraci vám prozradím, jak jsem k tomu dopisu došla.
.
A pokud zrovna patříte mezi milovníky knih, rádi čtete a o knihách si povídáte, zvu vás do ČAJÍRNY na novém e-magazínu GAIA. Ten vzniká díky neúnavné Edith Holé a dalším lidem v redakci magazínu.
PS: Moc se mi líbí nejen nápad na takový časopis, ale také jeho zvláštní vzhled.
.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 edithhola edithhola | E-mail | Web | 27. února 2012 v 22:03 | Reagovat

Reno, děkuji. Zítra se chstám do knihvny pro Tvého Mojmíra a přidám se k virtuálnímu posezení/počtení nad knihou v Alenině čajírně http://gaia.blog.cz/1202/literarni-cajirna-pro-spolecne-cteni
Děkuji, že se Ti líbí design. Měla jsem hlášky, že je přeplácaný, tak si s Labandou zoufáme, jestli ho zjednodušit či ne.

2 Elinor Elinor | E-mail | Web | 27. února 2012 v 22:32 | Reagovat

V mém případě to dost dobře není tip, ale - List apoštola Pavla do Korintu :-D  ;-)
(a můj oblíbený citát z Bible k tomu :-P )

3 gaia gaia | Web | 27. února 2012 v 22:57 | Reagovat

[2]: Souhlasím s Elinor. Ten úryvek zní i téměř na všech svatbách. Svatý Pavel měl občas opravdu mystické okamžiky. Edith

4 LuLu fairy LuLu fairy | 28. února 2012 v 11:51 | Reagovat

[2]: JJ je to tip, právě včera jsem otevřela bibli a četla to a měla jsem pocit že jsem to někde četla :) už vím kde

5 Lúthien Lúthien | Web | 29. února 2012 v 19:32 | Reagovat

Korinstkým 13 je jedna z nejkrásnější pasáží v Bibli :)
Poslední dobou se docela zamýšlím nad tím, jestli mám nebo nemám na blogu začít zveřejňovat kapitoly z toho, co by jednou mohla být moje knížka. Mám ale docela strach z toho, že by to někdo mohl zkopírovat nebo že by to nechtělo žádné nakladatelství vydat, kdyby to už bylo veřejně přístupné na blogu.Vím, že vy jste Rafaelovu školu zveřejňovala na blogu a tak by mě zajímal váš názor.

6 Renata Štulcová Renata Štulcová | 1. března 2012 v 10:07 | Reagovat

Přemýšlela jsem nad tvým dotazem. Rafaelovu školu jsem kdysi dala na blog, když mi nakladatelé tvrdili, že tohle nikdo nebude číst, že jsou in upíři atd. Jenže jsem měla za sebou už 5 knih, věřila jsem, že se nikdo neodváží mi knihu ukrást. Ale pokud bych teprve začínala, tajila bych své nápady a zkusila na tvém místě vydržet a obesílat nakladatele. Nápady a náměty jsou velmi cenné a všude číhají řemeslní pisatelé, kteří rádi leccos ukradnou. Proto i já teď tajím, o čem bude Kaziin příběh. Jak jsi v knize daleko?

7 Lúthien Lúthien | Web | 1. března 2012 v 12:16 | Reagovat

Děkuju za odpověď :)
Ještě to zdaleka není hotové, takže uvažuji spíš do budoucna. Na blogu je ta výhoda, že má člověk hned zpětnou vazbu od čtenářů, ale je pravda, že to riziko tu je dost velké. Navíc pokud člověk na blogu vystupuje jen pod přezdívkou, asi je to ještě složitější, kdyby chtěl dokazovat svá autorská práva.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama