Inspirace spisovatelky (21)

14. září 2011 v 20:31 | Renata Štulcová |  O psaní

Pestrá četba

aneb

Jak se vaše kniha dostane mezi 250 nejvýznamnějších knih světa pro mládež

.
Těžko se mi říká, co čtu. Čtu totiž všechno, co mi přijde pod ruku, a občas si ani nepamatuju, jak se kniha jmenovala a kdo ji napsal. Čtu romány, vědecká díla i brak. Nejenže mě to tak baví, ale osobně si myslím, že lidé, kteří píšou, by měli číst různorodou literaturu, neomezovat se v jednom žánru.
.
Má nejoblíbenější knížka se do kabelky nevejde. Jsou to totiž Staré pověsti české, které miluji přímo nekriticky. Čtu je od již chvíle, kdy jsem se naučila číst. Vždy mě nadchne jejich vznešený jazyk, nadchnou mě nádherné příběhy téhle země. Z okna naší kuchyně je vidět Říp jako na dlani. Když pak čtu slova "… za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu…" a zvednu hlavu, vidím do Polabí na Říp a jsem pověstí naprosto pohlcená. Je těžké vybrat úplně tu "nej" pověst. Každá má své ojedinělé kouzlo. Díky Starým pověstem českým jsem napsala Nemetonburk a knížku nazvanou Růže a krokvice. Též Mojmír - Cesta pravého krále vychází z nedopovězené pověsti Aloise Jiráska.
.

A nyní k ocenění nazvanému White Raven.

.
Mnoho let je White Raven ocenění pro výjimečná literární díla v oblasti literatury pro děti a mládež. Největší světová mezinárodní knihovna literatury pro děti a mládež - Internationale Jugendbibliothek v Mnichově - vydává každý rok katalog 250 výjimečných knih světa z několika tisíců, které jim nakladatelé z celého světa zasílají.
Moje kniha Růže a krokvice byla oceněna cenou White Raven 2010 a zařazena do katalogu White Ravens 2010, který byl vydán v březnu a 25. 3. 2010 představen na největším světovém veletrhu dětské knihy v Bologni v Itálii.
Knihy oceněné cenou White Raven byly vystaveny na veletrhu v Bologni a postupně během roku putovaly po celém světě.
A já bych vlastně měla děkovat Aloisi Jiráskovi. A z toho všeho plyne, že cokoli přečteme, je pro nás jako autory cenné. Nikdy nevíme, kdy se nám to bude hodit.
.

A nyní k dalším knihám.

.
Jako školák jsem přečítala sestře, když byla nemocná. Moje sestra si vždy vybírala z pohádek od Boženy Němcové nebo K. J. Erbena. A jelikož byla jako dítě často nemocná, umím dnes tyto pohádky téměř zpaměti. A obdivuju je stejně jako Staré pověsti české.
.
Kniha, jež mě velmi zaujala jako dítě, byl Pan Auťák a templáři. Od té chvíle se mi templáři zaryli pod kůži, až jsem si jednoho obsadila do Růže a krokvice a další se objevují v Mojmírovi.
.
Během školní docházky jsem z knihovny nosila domů plné síťovky knih. Převažovaly knihy dobrodružné: Verneovky, Mayovky. Z nich jsem pak přešla na Tři mušketýry a později na Jméno růže od Umberta Eca a horory E. A. Poea. Ale samozřejmě jsem si mezi nimi střihla spousty dívčí četby.
.
Po revoluci jsem zjistila, že Umberto Eco nenapsal jen Jméno růže, a tak jsem zaplnila knihovničku jeho esejemi a dalšími romány.
.
Na střední škole jsem se potkala s Tolkienem. Do Pána prstenů jsem byla naprosto ponořená. Dodnes když ho čtu, neslyším, nevím o světě kolem. Jaké bylo moje překvapení, když jsem na vysoké škole při přednáškách a seminářích z geologie zjistila, že si Tolkien vůbec nic nevymyslel. On dokonale mytologickým způsobem popsal etapy vývoje Země. Později jsem objevila také jeho jazykovědné práce, eseje a překlady ze střední angličtiny. Takový Sir Gawain and the Green Knight je úchvatným středověkým rytířským eposem.
.
Vůbec středověké rytířské eposy mě zvlášť zajímají. Mám na mysli ne ty převyprávěné ale přímo přepsané ze středověkých manuskriptů jako je Smrt krále Artuše a Parsifal a Titurel. Je v nich zvláštní síla a osudovost. Často mě v nich fascinuje naprosto iracionální chování hrdinů, za nímž se ukrývají prastaré keltské mýty.
.
A když už jsem u těch rytířů, nedám dopustit na román Ivanhoe od Sira Waltera Scotta.
.
Aby to nevypadalo, že čtu jen knížky tohoto ražení, musím zmínit jednu válečnou z 20. století. The Naked and the Dead od Normana Mailera byla kromě mnoha jiných moje povinná vysokoškolská četba. Když jsem knihu otvírala, šklebila jsem se nad jejím rozsahem. Nakonec jsem ji četla jedním dechem tři dny. Ta kniha na mne kouká z knihovničky, už nikdy neseberu odvahu se do ní začíst znovu, ale navždy si ji budu pamatovat. Tak silně totiž Mailer popisuje šílenost války.
.
Za nejlepší knihu pro děti považuji Toma Sawyera. K této knize není co dodat. A děti dodnes mají v oblibě film Páni kluci, který byl na motivy knihy natočen.
.
Trochu legrace na konec: úplně náhodou se ke mně dostala kniha Benjamina Kurase As Golem goes. Byla u mě zapomenuta, zůstala mi, tak jsem si ji přečetla. Musela jsem se u ní zamýšlet i smát. Proto, když jsem objevila, že vyšla kniha stejného autora nazvaná Češi na vlásku, hned jsem si ji koupila.
.
A úplně nakonec: Kdyby geolog Václav Cílek vydával každý měsíc jednu knihu, bylo by mi to málo. Mám z jeho děl doma úplnou sbírku. U jeho esejů a úvah se dobře přemýšlí, člověk žasne nad nečekanými souvislostmi a dostává impulzy pro další přemýšlení. Musím přiznat, že i Václav Cílek mi pomáhá při tvorbě mých knih.
.
A pak ještě čtu: dektektivky, sci-fi, humoristické romány, horory (třeba Kinga), komiksy, Shakespeara, ženskou literaturu, Máchu, Nezvala, Gabriela Garcíu Márqueze, Irvinga, Waltariho, Čapka, Komenského... atd. atd. -
- no vždyť já vám říkala, že čtu všechno. Mrkající
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 14. září 2011 v 21:09 | Reagovat

Já četla jednu dobu jen fantazy a pak jsem zjistila, že je to pořád skoro to samý. Tak jsem začla číst různé knihy. Mám co dohánět. :-)

2 Maggie Maggie | 14. září 2011 v 22:21 | Reagovat

Růže a krokvice jsem četla a myslím, že si tu mezinárodní cenu zaslouží. Gratujulu. :-)  :-P

3 Tammy Tammy | Web | 14. září 2011 v 22:31 | Reagovat

Já jako malá milovala Kytici, Pohádku O malé mořské víle a dvě knihy pověstí ze star. Egypta (Bohové a Faraoni, Faraoni a kouzelníci). Pověsti české atd. jsem také četla, dříve mě hodně zajímala historie, ale hlavně starověk a pár středověkých románu (Jana Eyrová, Andělská tvář, atd. atd.) Ale v knihovně jsem si půjčovala hlavně encyklopedie a knihy o historii a knihovnice nade mnou kroutily hlavou. Pak jsem objevila fantasy a, no, láska na první pohled a už sjem u toho zůstala... ikdyž po nějakém tom historickém nebo jiné zajímavé knížce taky občas sáhnu. Ještě mě tak napadla dětská knížka Hra na Egypt. Je to úžasné, jakou mají děti fantazii.

4 Zina Zina | 16. září 2011 v 9:50 | Reagovat

Moji oblíbenci jsou Erben a Mácha :-) a pak mám také ráda Tajemství nesmrtelného Nicolase Flamela od Michaela Scotta :-) zatím vyšly 4 díly a netrpělivě čekám na 5., skoro tak netrpělivě jako na knižní vydání Rafaelovy školy :-)a na další kapitoly na blogu :-)A pak detektivky od Dicka Francisse.

5 Renata Štulcová Renata Štulcová | 16. září 2011 v 16:34 | Reagovat

[4]:Děkuju. :-) Nicolase Flamela si objednám v knihovně, teď právě čtu od Paverové Letopisy z hlubin věků, jak mi doporučila - teď nevím, jestli Lucka? O_O

6 Beckuska Beckuska | 24. září 2011 v 8:20 | Reagovat

[4]:
Jo Nikolas Flamel je skvělej, tam prostě nikdy nevíte co se stane, když to dostanu, vždycky to mám jedním dechem za den (i míň) přečtený.
A má úžasně vystavěný příběh.

7 Lenny Vampire Lenny Vampire | E-mail | Web | 5. října 2011 v 15:02 | Reagovat

Já čtu vše, ale horory a fantasy mám na prvním místě...^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama