Z rukopisu kniha

13. srpna 2011 v 20:46 | Renata Štulcová |  O psaní
Před třemi lety, roku 2008 mě přepadla první myšlenka na Rafaelovu školu. Zároveň jsem připravovala k vydání Růži a krokvici a začala psát Mojmíra, a přitom jsem myšlenku na příběh s vílou Marinou stále dál a dál rozvíjela. Zápletku jsem měla jasnou, ale to ostatní, co dělá příběh příběhem, se v mé mysli stále vyvíjelo a měnilo.
.
Nemám ve zvyku psát osnovy knih, které se teprve chystám psát. Ale tady poprvé jsem zasedla a základní dějové linky jsem uložila na papír. Přeci jen - hodlám napsat osm dílů, které na sebe logicky navazují...
A jak vidíte na následujícím obrázku, základ knihy jsem načmárala na osm listů z kroužkového bloku. Těch osm listů se mi hodilo při psaní prvního dílu, než jsem se s Rafaelovou školou dokonale sžila.


Nápad jsem poslala do několika nakladatelství, avšak i přes úspěch mých předchozích knih se na příběh české víly, na ekologickou romantiku tvářili všichni podivně. "Řádí ekonomická krize, je to jen česká kniha a nemáte v ní ani jednoho upíra," odůvodňovali mi.
Tudíž jsem si řekla, že se nenechám odradit, že příběh přesto napíšu a uvidíme, zda si získá čtenáře.
.
A dala jsem se na blog....................................... Ty tečky znamenají všechny ty dlouhé měsíce, kdy už knihu píšu a vy ji čtete.
.
Naštěstí se kniha zalíbila v nakladatelství Mladá fronta, které jsem zrovna oslovila jako poslední, a zbývá už jen krůček k cestě Marinina příběhu na pulty knihkupectví. Kniha Rafaelova škola - Vílí křídla je zredigovaná, ilustrovaná, zpracovaná grafikem a já ji ještě musím naposledy zkontrolovat.
.
Pět dní jsem doma čekala, než urazí v bublinkové obálce těch 67 km z Prahy do Litoměřic. Zkrátka Česká pošta nezklamala. Titul Hlemýžď roku ji nemine.
.
Obálka vypadala, jako kdyby ji vezli ve vagónu s uhlím, ale když jsem ji nedočkavě rozstřihla, vytáhla jsem sněhobílé stránky s vytouženou knihou. Tedy - ještě úplně to kniha není, toho si můžete všimnout na následujících fotografiích.
Kniha, na které musím udělat korektury, není svázaná, je pouze vytištěná z počítače na listy o rozměru A4.
.
Jako ochutnávku vám nabízím několik fotografií, obálku ještě budu trochu tajit, trochu vás napnu.
.
Tohle je fotka stránky mezi předsádkou a vlastním textem. Krásná budova z alabastru je Marinina Rafelova škola. Knihu ilustruje paní Jarmila Marešová.


Ke každé kapitole patří obrázek z herbáře, neboť kapitoly vždy uvádím krátkým textem, který se týká určité byliny. Bylinu pak nevybírám náhodně, nýbrž podle vnitřního smyslu celé kapitoly.


Tenhle nápad není z mé hlavy, ale inspirovala mě kniha zvaná Hodinky Anny Bretaňské. Pro milovníky krásných knih uvádím odkaz
.
A poslední fotka, kterou vám odtajním, je ilustrace nejen k začátku kapitoly, ale, kdo si první knihu tady z blogu pamatuje, tak mu svítá, že se jedná vlastně o jednu z Marininých karet. Musím přiznat, že se mi ilustrace moc a moc líbí a tato je jedna z nejoblíbenějších.


Tak to jsou zatím uskutečněné etapy v životě knihy Rafaelova škola - Vílí křídla. Ke konci srpna jde kniha do tiskárny a můžeme se těšit na další etapu...
PS: Samozřejmě píšu na blog další a další pokračování. Vždyť stále ještě zbývá pět a dvě třetiny dílu, než se Marinin příběh uzavře.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 13. srpna 2011 v 20:52 | Reagovat

Ehm... ehm... Aby se vám načetly všechny obrázky, které jsem do článku vložila, musíte si několikrát kliknout na tlačítko obnovit... ;-)

2 Ashleyy Ashleyy | 13. srpna 2011 v 20:55 | Reagovat

[1]: Napodruhý se mi načetli. Jsou krásný. Máte hrzký ubrus.

3 marryangel marryangel | Web | 13. srpna 2011 v 20:56 | Reagovat

Už se moc těším :)

4 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 13. srpna 2011 v 21:01 | Reagovat

[1]: Načetly se všechny rovnou, pokud teda byly čtyři. Moc hezké, ilustrace dle mého dokonale sedí k duchu knížky. :-)

5 Renata Štulcová Renata Štulcová | 13. srpna 2011 v 21:13 | Reagovat

[4]: Jsou čtyři. Tak to je dobré. Mně se načítají jak apoštolové na Orloji - jednou vykouknou, pak zas ne. :-)
Taky si myslím, že se k duchu knihy hodí. A to ani paní ilustrátorka netuší, že mám slabost právě pro ty staré herbáře a obrázky jako z rytin. Musím jí to napsat. :-)

6 Lucka Lucka | 13. srpna 2011 v 21:17 | Reagovat

Myslím, že ty ilustrace se k Marinině příběhu hodí přímo skvěle... :-)

7 Daja Daja | E-mail | Web | 13. srpna 2011 v 21:42 | Reagovat

Knihu/y si určitě koupím. Doufám, že je seženu. Uf! Škoda, že takových knih je málo. :) A kdybych slyšela, že v nějaké knížce je upír, ani bych na ni nešáhla.:)Ilustrace jsou nádherné. Těší mě, že jsem se s knihou předem mohla seznámit na blogu. :)A obrázky senačítají na poprvé, tedy u mě.

8 Nikki Nikki | 13. srpna 2011 v 22:09 | Reagovat

obrazky se hned nacetly vsechny. V srpnu  do tiskarny - aspon vim co si prat k vanocum :-) juchuuuuuu

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 14. srpna 2011 v 12:32 | Reagovat

já už myslela, že jde o nějakou beletrii o Anne Bretoňské a ono nejspíš ne =) letos jsem se účastnila jejích slavností přímo v Bretani a docela jsem si ji oblíbila =)

obrázky se mi načítají neustále jen tři, čtvrtý se jen prozradil, že tam je, ale nechce se mi ukázat... nicméně ty, které vidět jsou, jsou moc pěkné =)

je zvláštní, že u vás a u Temnářky vidím, jak není problém vydat knihu, kterou už četli lidi na blogu (no jasně,že je to práce, ale myslím tím, že to prostě jde) a naopak jsou lidi, kteří tuhle cestu odsuzují jako naprosto nesprávnou a nelogickou, že přece kdo by si kupoval knihu, když už ji jednou četl... já jo =)

jo a k těm upírům, dobře, že jste se nenechala do žádného natlačit :-D

10 Renata Štulcová Renata Štulcová | 14. srpna 2011 v 18:15 | Reagovat

[9]: Abych se přiznala, nevím, zda vůbec existuje životopisná kniha o Anně Bretoňské. Předpokládám, že ano, ale nikdy jsem na ni nenarazila.
Ty její HOdinky (modlitební kniha) jsou úžasné. Byla bohatá a líbilo se jí umění, tak si je dala krásně ilustrovat.
No, já ještě například dostala v jednom dětském nakladatelství odpověď, že nevydávají dětské knihy!!! Rozesmálo mě to dost a dost, namísto abych byla smutná.
Pak jsem začala přemýšlet, že bych mohla Rafaelovu školu sama vydat jako e-knihu, jenže čtečky jsou předražené, pronikají k nám pomalu.
Protože jsem o Marině jednala s mnoha nakladateli, začala jsem mít obavy, abych o nápad nepřišla. Neumíte si představit, jak se nápady na knihy kradou.
A pak jsem si řekla, že když Viewegh píše s mnoha lidmi blogový román, tak proč bych ho nemohla psát já? Došlo mi, že i kdyby mi nápad někdo ukradl a předal ho nějakému jinému spisovateli, tak moje Rafaelova škola už bude na blogu, tudíž podle zákona je moje. :-)
A také jsem si ověřila, zda to není příběh jen pro mou relaxaci. :-)

11 Hidatsenka Hidatsenka | Web | 29. srpna 2011 v 14:27 | Reagovat

Tohle už vypadá jako skutečná kniha, málem bych si ani nevšimla že ještě nie je svázaná :D
Upíři, upíři... Po knihách Stmívání jsem doufala, že jich budou mít všich plné stoličky. Bohužel, opak je pravdou. Hlavně že jste zůstala na svém a upíry tam nezařadila :D

Jinak ilustrace jsou nádherné, osobně se těším až knihu uvidím na pultech :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama