Inspirace spisovatelky (6)

16. srpna 2011 v 17:42 | Renata Štulcová |  O psaní

Technologie psaní

Patřím do generace, která se s počítači setkala až na střední škole. A to se ještě jednalo o takové oranžové krabičky zvané IQ 151. Ano, takhle legračně vypadaly a my se na nich učili programování, což ale žádná legrace nebyla.
.
.
Naprosto mě tehdy nemohlo napadnout, že jednou budu používat počítač při psaní knih.
.
Na gymnáziu jsem doslova protrpěla předmět Psaní na stroji značky CONSUL.
.
.
Netušila jsem, jak se mi schopnost psát všemi deseti bude jednou hodit. Na VŠ jsem počítačům neunikla, protože součástí studia matematiky bylo i programování. Už jsme nepracovali na pomerančových IQ 151, ale na mnohem vymakanějších počítačích.
.
Během studií jsem se též naučila velmi ale velmi rychle psát rukou. Jak jinak zachytit cenné přednášky, když nemáte diktafon a navíc sedíte nahoře v posluchárně velikosti sálu kina.
.
Tak a nyní konec historie a hurá do spisovatelské přítomnosti
.
Na fotce vidíte papíry s článkem, který právě čtete. Z toho je zřejmé, že píšu na PC i rukou jako zastara.
.
.
Tužka a papír jsou opravdu skromné pomůcky, velmi si jich však cením.
Za prvé - nepotřebujete žádné baterie, nabíječky a elektrický proud. Ekologickou energii dodáte tužce vy sami a lehce ji doplníte nějakou malou mňamkou. Nakonec jednou rukou píšete a druhou můžete hrabat v sáčku s chipskami.
.
Za druhé - ruční psaní je vážně levnější. Psát můžete dokonce i na druhou prázdnou stranu již použitého papíru. Když poté zasednete k PC, abyste své dílo přepsali, datlujete plynule z rukopisu a nemrháte elektřinu hodinami civění na poloprázdnou obrazovku monitoru.
.
Až donedávna byl papír s tužkou i přenosnější než počítače. Pokrok nezastavíme, tak se mi stalo, když jsem jela expresem z Pardubic, že v kupé jsem ze šesti lidí byla jediná, kdo psal do sešitu. Zbylá pětice si otevřela notebooky. Jo - a ještě jeden rozdíl mezi námi byl. Já psala až do Prahy plynule, popsala jsem mnoho stránek hustým písmem, jak mysl dodávala pokyny mé ruce. Ti, kteří seděli vedle mě, a já jim mohla nakukovat do psaní (vypadalo to, že taky píší literaturu), stále zamračeně hleděli na blikající kurzor a napsali pár řádků. Asi jejich múzy náš expres nestíhaly.
.
Nemám nic proti počítačům, ba právě naopak, oceňuji jejich klady, ale ať chceme nebo ne, lidský mozek je spojen s rukou. Vždyť naši předkové (lovci mamutů a další zvířeny) si za tisíce let vypěstovali úžasné reflexy k přežití a k lovu, a ty nám v genech předali. (Jo, i vegetariáni dědí geny lovců mamutů.)
.
Nyní při psaní této úvahy si uvědomuju, jak mi v hlavě zní slova, která píšu. Díky mému čmárorychlopsaní mě mé myšlenky předbíhají tak o dvě písmenka.
.
Každý spisovatel vyznává jiný způsob práce. Někteří mi vyprávěli, že ráno přijdou s čistou hlavou k prázdnému souboru a odpoledne odcházejí a mají v nulách a jedničkách v PC 4 - 8 stran.
Tedy - já přijít ráno s čistou hlavou k prázdnému souboru, tak je i odpoledne prázdný. A navíc mě bude celý den rozčilovat proud v notebooku. Prostě zasedám k psaní teprve v okamžiku, když dokonale přesně vím, jak scéna vypadá a akce probíhá.
.
Poznámky, obrázky k reáliím, k prostředí, či jiné dělám pouze rukou do pomocných sešitů. Jakmile poznámku do sešitu zapíšu, uloží se mi v mysli a už se na ni do toho sešitu většinou nepodívám. Pokud mě napadne nějaká dobrá věta nebo pokud zaslechnu přes den správný rozhovor s pointou, zapíšu si vše na útržek papíru pokud možno ihned. Doma pak připíchnu na nástěnku a ve vhodnou chvíli použiju. Rozhovory s pointami, které přináší život, totiž mají snahu z hlavy vypadávat.
.
Při samotném psaní používám buď notebook, nebo sešit, jak se to hodí, jakou mám náladu. Trilogii Nemetonburk jsem psala celou ručně. Tady ji vidíte, a kdo máte doma první díl, můžete si zkontrolovat, že na druhém obrázku jsou opravdu počáteční slova celé trilogie. Jsou to vlastně první slova mé spisovatelské "kariéry".
.
.
.
Růži a krokvici jsem psala do pěti nelinkovaných sešitů, protože jsem usoudila, že je to tak upravenější než ty volné papíry.
.
Mojmíra jsem začala taky do sešitu, jenže jsem zjistila, že tímhle tempem knihu nestihnu dokončit podle smlouvy, a tak jsem si otevřela notebook a druhou polovinu knihy jsem datlovala rovnou. Stejně jsem pak ale každou vytištěnou stránku do alelujá upravovala.
.
A jak je to s Rafaelovou školou?
Rafaelova škola je kombinovaná. Něco píšu ručně, něco přímo do PC. Jak mám náladu, jak se hodí (do vlaku s sebou notebook vážně netahám).
.
K výhodám PC pro mnoho lidí patří to, že získají čitelný text, zkontrolují si pravopis (ale pozor - ne vždy je kontrola počítačem stoprocentní) a dílo si hned vytisknou.
.
Vzpomínám na jeden pořad Rozhlasu Brno, v které se rozebíralo, jaký mají počítače vliv na psaní ženských románů. Autoři pořadu si dali tu práci, přečetli tuny knih a odhalili, že díky metodě CTRL+C a CTRL+V mnoho autorek běžně překopírovává scény svých knih z jedné do druhé a v konečné verzi jen vymění barvu hrdinčiny blůzky nebo vlasů. Taky výhoda počítače. :-) Hned vám bez práce kniha o několik stránek nabyde.
.
Jakou technologii používáte, či budete používat, je jen na vás. Ani jedna není podřadnější, všechny mají své výhody a nevýhody. Při vlastním vymýšlení příběhů je otázka technologie, jak pak příběh hodíte na papír, nejméně podstatná.
.
Proto se příliš nezabývejte tím, jestli píšete na nejmodernější notebook nebo na obyč papír, ale soustřeďte se na vlastní příběh.
Mimochodem, víte, že Pán prstenů byl celý napsán do školních sešitů?
PS: Jak a kde píšete vy?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Zuzina Zuzina | 16. srpna 2011 v 18:26 | Reagovat

Opravdu je to první stránka z Nemetonburku. Čumím do knihy a nechápu. Představovala jsem si vždycky že spisovatel jen píše do compu. O_O

2 nina2003 nina2003 | E-mail | 16. srpna 2011 v 18:44 | Reagovat

halo :-)

3 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 16. srpna 2011 v 18:45 | Reagovat

Psaní rukou osobně oceňuju, dlouhé roky, když jsem měla nispiraci, ale ne počítač jsem psala ručně, ale můj rukopis je oříšek pro ne jednoho grafologa a díky leváctví to po sobě n ěkdy nepřečtu ani já :D Proto raději volím počítač už jen proto, že je to rychlejší, ale zvykla jsem si na tolik na nové programy, že bych nemohla psát po staru...

4 Alice Alice | 16. srpna 2011 v 19:20 | Reagovat

Já píšu na compu, ale akorát si u toho koušu nehty a píšu pomalu. Nevím jestli bych uměla psát rukou, ale mohla bych to zkusit.

5 Renata Petříčková Renata Petříčková | 16. srpna 2011 v 19:27 | Reagovat

taky mám problém, že rukopis se mi kazí a kazí a když si poznámky nepřepíšu do 24 hodin, tak potom už ztrácím pointu a nemůžu to po sobě přečíst. Proto jsem si od září dala závazek, že se vrátím do pomyslné školní lavice a vypiluju si rukopis.
Rukou psané nápady - obyčejně přicházejí ve stavu těsně před usnutím - mi totiž nesmírně chybí v tvůrčí činnosti ;-)  Moc hezký článek, takový přesně "do mě"...díky Reni... ;-)

6 Sisi Sisi | Web | 16. srpna 2011 v 19:58 | Reagovat

Ja to mám tak nejak  podobne ako vy,  niekedy píšem ručne   inokedy na notebooku, ale pri  notebooku mi vadí, že trochu  hučí a z toho mám nervy. :D  Preto  radšej píšem   do  zošitu a  aj    keď  si     môžem  notebook  zobrať aj vonku, ja si zoberiem radšej ten zápisník.  Veľmi rada píšem vonku, na záhrade, v prírode,  je to  inšpiratívne. :)

7 Tammy Tammy | Web | 16. srpna 2011 v 20:30 | Reagovat

Moje múza je vrtkavá a nepřichází, a´t píšu na cokoli (pokdu to tedy má být delší než jedna povídka), ale vždycky se mi líp psalo do počítače.

8 Renata Štulcová Renata Štulcová | 16. srpna 2011 v 20:34 | Reagovat

[7]: Zítra tady vyjde inspirace číslo 7 o hledání námětu.

[5]: Díky. Mně se stalo teprve nedávno, že ve chvíli usínání přišla myšlenka. Prudce jsem se vzbudila. Nahlas ji okomentovala a usnula. Ráno jsem si naštěstí vše pamatovala. :-)

9 Lucka Lucka | 16. srpna 2011 v 20:50 | Reagovat

Já píšu tedy zásadně do sešitu. Je to lepší, protože mi sice někdy jde psaní samo, ale někdy nad tím sedím dlouho a ne a ne se pohnout. A lepší čučet na papír a ne si kazit zrak zíráním do monitoru. Do počítače to ale pak všechno přepisuju a ještě upravuju...

10 Night Mist Night Mist | Web | 16. srpna 2011 v 21:53 | Reagovat

To vás obdivuji. Já jsem si napsala a do teď píši rukou vždy jen "fabule" koncepty a rychlo poznámky v hranatých závorkách,když mě něco napadne. Ale málokdy ty poznámky obsahují pořádnou větu-jde o to je napsat dřív než zapomenu vizi od můzy.
Jinak samotné kapitoly píši na počítači. Papíry ztrácím,sešity zapomínám ve skříňce ve škole a nic bych po sobě nerozluštila. A navíc v počítači si to můžu rovnou formátovat.
Já sama si dávám deset minut " blikajícího kurzoru".Pokud to přetáhnu, notebook vypínám a od psaní si dávám chvilku pokoj.

Jindy zas mám štěstí že jsem měla roky technickou administrativu. Můza nebere ohledy na pomalu datlující pisálky. :-P

Ale zase se přiznávám, svojí malou milou tetralogii a její prvotní dvanácti stránkový koncept,psaný růžovou gelovkou na jakýsi pochybný bloček z chorvatského recyklovaného papíru mám do teď schovaný. Nejspíš z  nostalgie nebo jako motivaci k tomu se naučit pořádně a ČITELNĚ psát :) Jsem si taky jistá že kdybych tehdy měla na dovolené nootebok, vypadalo by "moje malé dítko" úplně jinak. ;-)

11 Tolpen Tolpen | Web | 17. srpna 2011 v 10:03 | Reagovat

Píšu dvěma, pardon, třema způsoby, dva z nich se al dají spatřit. První je opravdu datlovavání na klávesnici(dělám pokroky, zvládám psát čtyřmi prsty. Onen zdlouhavý způsob je značně přehlednější. inspirace se dostaví, když projíždím netem, otevřu si blog a všechno zapíšu, pak to odložím, protože fantazie není bezedná studna a já musím počkat, nž se tam z hlubiny země prosákne opět voda.

Metoda 2 je psaní na papír: rychlejší, méně únavné, ale jelikož mé myšlenky chdoí napřed o celé věty, přímo letí, dokud nenarazí na stěnu, tak se mi občas stane, že celou větu přeskočím(je-li věta nějak klíčová, či hezky vtipná, tak mi to i vadí), nedokončím, případně některou její část napíši dvakrát.

A metoda no. 3 je nezveřejňovaná. V jednom z nej(ne)výkonějších softwerů a hardisků  (Ano, mozek) se smontuje dohromady několik vzpomínek, špetka inspirace a případně část obsahu celé knížky či jednoho příběhu a vznikne z toho jakési "filmové pásmo", které je odsunuto do zadních konců paměťového systému a je kdykoliv možné jej přehrát. Bohužel, je to většinou natolik plné efektů, že se to nedá napsat, takže by se z toho spíš měl dělat film.

Co šílím O_O to je hrůza, kdo to má číst? :-D

12 Profesor Profesor | 17. srpna 2011 v 10:24 | Reagovat

Technika psaní?
Já kdysi na základce psala výhradně rukou. Jenomže už tenkrát začínal můj rukopis připomínat nesrozumitelnou čmáranici, a tak jsem začala přecházet na počítačové většinou přepisování. Jenom do počítače jsem toho napsala hodně až teď na vysoké. A dneska to kombinuji. Věci odbornější píšu výhradně do PC, protože v něm mám podklady, a věci povídkové či básničkové píšu většinou rukou. Na počítači upravuji.
Ono i ruka občas nestíhá, co se mi vylíhne v lebce. A bloky ráda někam zakládám. Zrovna teď jsem zjistila, že postrádám jednu povídku, kterou bych ráda dodatlovala.

13 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 17. srpna 2011 v 17:31 | Reagovat

Vlastně jsem nepodotkla, že totiž rukou píšu stejně šíleně rychle jako na klávesnici. Na VŠ jsem byla při některých jazykovědných přednáškách v angličtině taková jistota všech, že to budu mít poznamenané a správně. :-) Nemám žádný extra rukopis, jak vidíte na fotce, možná proto se to po mně dá přečíst a já píšu rychle, Nezdržuju se zbytečnými kličkami.

14 Jirka Jirka | Web | 18. srpna 2011 v 13:26 | Reagovat

Já píšu přímo do počítače, ne proto že by se mi nechtělo psát do sešitů, s tím problém nemám, ale v počítači si někam soubor schovám a nenajde ho sestra která se mi jinak posmívá (kritiku snesu ale když řekne "To je kravina" tak mě to docela naštve :-D )

15 Lenny Vampire Lenny Vampire | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 21:05 | Reagovat

1. obrázky (animace?) v hlavě (astrální svět), 2. papír a tužka + guma(propiska), 3. počítač....^^ moje technika psaní... (jak básničky tak povídky) :-)

16 Hidatsenka Hidatsenka | Web | 29. srpna 2011 v 16:55 | Reagovat

Úžasný nápad. Začátky mých příběhů jsem také psala ve škole do sešitu, během hodin kdy jsem usínala nudou. Pak mě ale vždy tak příšerně bolela ruka, že jsem po škole raději vše vydatlila do notebooku xDDD

17 Adelle R. Adelle R. | Web | 29. července 2014 v 11:15 | Reagovat

Já mám zásadní problém - úplně příšerně škrabu a když píšu rychle - prostě tak, jak jdou myšlenky - tak to pak po sobě nepřečtu :D Takže pro mě je výhodnější počítač :)

18 Zoocy(Shaxe) Zoocy(Shaxe) | E-mail | 29. července 2014 v 11:28 | Reagovat

Ja som predtým písala len do zositov a potom neskor, ked sme mali pocítac volný, tak som to prepisovala. To prepisovanie sa mi hodilo stále, lebo som to brala tak, ze do zosita si napísem prvotnú myslienku (nieco ako necistopis) a do pocítaca to uz krásne osatím a podotahujem. Bolo to výhodne hlavne vtedy, ak mi múza sepkala slová do usí a na pocítaci bola sestra, brat... skratka niekto z rodiny. Lenze potom som zacala písat s kamarátkou cez skype a písali sme tak mnoho príbehov. No a to sa uz nedalo do zositov. AKoze iste, ak sme boli velmi natesené a mali sme moznost, písali sme do zositov aj cez hodiny :D ... Lenze too sa potom uz velmi nedalo. A teraz pisem prevazne do pocitaca aaale ak som niekde pri vode alebo idem NIEKAM, stále mam pri sebe zosit, kde písem nápady, myslienky prípadne scénky. Takze vyuzívam aj zosit aj komp :D

19 Jana Richterová Jana Richterová | E-mail | Web | 29. července 2014 v 16:04 | Reagovat

Hezké, vyměnit si zkušenosti. Píšu do počítače, jinak by asi vznikl bezbřehý chaos, jak se stále pohybuju dějem nahoru-dolů. Každá postava má vlastní fascikl, včetně dalšího poznámkového aparátu. Zahrada je pentalogie ve fázi uzavírání, začala vznikat na jaře 2012 a nyní na podzim se chystá spatřit světlo světa druhý díl jménem Lovec.

20 Hakuka Hakuka | Web | 29. července 2014 v 21:17 | Reagovat

V pubertě jsem takhle popsala spousty papírů. Používala jsem na psaní velké sešity v pevných deskách a s oblibou je otáčela, takže jsem psala jednu věc z jedné strany a druhou z druhé. Ještě to mám někde archivované. Někdy je zajímavé to otevřít.
V zásadě se mi v ruce píše dobře, a co jsem přešla na gymplu na inkoustová pera, jde to i přečíst. Problém je, že já už toho prostě bez přístupu ke googlu moc nenapíšu. Leda nápad na nějaký výsek dialogu, scénu, myšlenku, naladění, sen a takové věci. Když se ale rozjedu přes dvě strany textu, většinou dojedu na něčem jako: "Sakra, jak se jmenuje taková ta tyč, co se na ní připojuje kůň, když se zapřahá za povoz? Jo hele, oj, já věděla, že to znám! A pak tu máme co? Uzdu, třmen, chomout? Jak se do toho ten kůň strká?" :-D Prostě se mi mozek zasekne na nějaké reálii a dál to nejede, dokud tu mezeru nezaplním. Jsem zkrátka punťa.
Takže mám momentálně několik malých sešitů v pevných deskách a několik elektronických poznámkových bloků umístěných na ploše i v dokumentech a ve všem je neskutečný chaos. Nikdy nic nemůžu najít. :-D Žádný plynulý text, jen spousta poznámek. Je to škoda, píšu v ruce ráda.

21 Henna Henna | E-mail | 18. listopadu 2014 v 17:44 | Reagovat

Já jsem sej teď zrovna pustila do románu s názvem Oksana. Je to příběh o irské princezně, která zjistí, že je víla. Jenže je tu její zlá matka královna Yvette, která víly nenávidí a proto Oksana svá křídla a pravidelné procházky do Břízového lesa musí skrývat.Kdyý jsme byli s rodinou v IKEA, tak jsem tam našla krásný sešit s vílou, co se houpe v lese na houpačce, který měl sto stran.Tak jsem ho okamžitě vzala a píšu do něj Oksanu. Z toho vyplívá, že píšu jen a pouze ručně.

22 klárinka88 klárinka88 | 8. července 2015 v 16:13 | Reagovat

já píšu na počítači, ale vedu si sešit .do kterého si píšu nápady

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama