Tercie - 1. Krev ibišku

1. dubna 2011 v 21:40 | Renata Štulcová |  Kapitoly - Tercie


Čaj z ibišku se barví jako srdce postřelené Amorovým šípem. Postřelené srdce přináší žal, krvácející ibišek však léčbu a útěchu.

Srpek nové luny, Amorův šíp se na obloze houpá. Proč... proč ty - Amore - nevyslyšíš mé přání a jedinou zlatou střelou nezměníš běh osudu? Kdybys to jediné srdce, vůči mně zatvrzelé, proklál, jeho láska by se obrátila ke mně, a já bych nemusela zničit to nevinné poupě... Marinu.
Jak sladce teď dospává sen metamorfózy, jen malinko stačí a procitne. A potom o slunovratu, svatojanské noci se poprvé projde říší krále Pana. Ocitne se v jeho lese, pozná rozpustilou a zároveň šílenou lesní magii.
Arthosi, tys Marině její lásku již znechutil, jenže bude tato nenávist tak silná, aby porazila osudovou lásku, kterou jí hvězdy určily?
Dva týdny se rychle rozplynou, luna se bude po nebi koulet jako stříbrný míč. A já... skryta magií lesa dostanu šanci přiblížit se k Marině na dosah... Celý rok budu mít na to, abych překonala Marininy stráže, abych vymyslela léčku... Nikdo pak nepozná, že to neštěstí jsem způsobila já, každý bude vinit les...

*

Marina přistoupila ke kmeni a uloupla si lahodný kousek kůry. Hm, ta je dobroučká, olizovala se a už odlamovala další sousto...
Marina ležela v blanitém obalu v nejkrásnější komnatě Panova lesního sídla a vrtěla se hlady. A jak se tak vrtěla, obal počal praskat a čerstvý vzduch jí pohladil tvář.
Marina rázem otevřela oči a polekaně hleděla kolem sebe.
Kde to jsem? Kde mám tu kůru? Já bych jedla... zamračila se.
Ležela na lůžku chráněném závěsy. Nebyly to však závěsy z hedvábí jako ve vílím zámku u maminky královny. Namísto závěsů tady u krále Pana visely shůry dlouhé větve břečťanu.
Nic skrz ně nevidím... pohnula Marina hlavou. Ten pohyb způsobil, že se obal kolem ní roztrhl ještě více.
Marina stočila zraky. Spatřila špice svých tmavých dvakrát zatočených rohů. Takové má i Puk! rozradostnila se a zvedla ruku, aby si na ně sáhla. A obal kolem ní se definitivně rozpadl.
Páni, ty rohy ale jsou! Škoda, že nemám po ruce zrcátko... ohmatala si rohy a pak pomalu se zvedala do sedu. Bála se, že by jí mohlo být zase zle jako minule. "Jejda, to mám těžkou hlavu," zamručela, když se posadila a tíha rohů ji táhla zpět.
Podepřela si čelo a dál zkoumala své tělo. Nohy mám jako Puk, jak se na ně postavím? Na těch prohnutých lýtkách se přece nedá chodit! A balancovat na kopýtkách?

*
Tiché kroky se ozvaly kdesi za břečťanovým závěsem, vrzly dveře, závěs se zavlnil a na Marinu se usmívala fauka Viola.
"Vy jste ale rychlík, Marino. Počkejte ještě chviličku. Zavolám Žakelínu a také princ Puk se na vás těší," říkala radostně a než se Marina zmohla na slovo, břečťan se zavlnil a faunka byla fuč.
Marina si stále podpírala hlavu ztěžklou rohy a napadala ji jediná myšlenka: Já si ji budu muset pořád držet!
*

Viola i s Žakelínou byly zpět coby dup. Nesly nejen dlouhou zelenou zlatě vyšívanou tuniku, ale také podpůrný límec, korzet, který Marině navlékly kolem krku.
"Během několika dní vám svaly a vazy na krku zesílí, takže rohy unesete," chlácholily ji obě.
Marina teď s úlevou držela hlavu zpříma a pořádně si obě vychovatelky prohlédla.

*
Viola měla vlasy barvy kaštanů, Žakelína blonďaté. Obě si své kudrny začesávaly do dlouhých copů, a stejné copy nyní zaplétaly Marině.
"Je to praktické," vysvětlovaly jí. "Jinak se budete neustále zamotávat do větví a větviček.
Faunky byly oděny do hnědých tunik s pestrým barevným vyšíváním.
Rohy mají sice o hodně menší než já, ale jak ladně nesou hlavy a jak se obratně vznešeně pohybují na těch podivných nohách a kopytech, žasla Marina. To se snad nikdy nenaučím... pochybovala, když ji vychovatelky pomohly vstát z postele.
"To je báječné, že vám není vůbec zle, Marino," řekla Viola. "Myslím, že můžeme klidně začít s chůzí dřív, než přijde profesor Fontán."

*
Marina si připadala jako na rehabilitaci po zlomeninách obou lýtek. Vychovatelky ji podpíraly z obou stran. Marina shlédla dolů, kde její kopýtka spočívala na podlaze. Cítila vlídnou dřevěnou podlahu, ale zdálo se jí, že taková kopýtka jsou ve srovnání s lidským chodidlem příliš uzoučká a drobná, aby se na nich mohla udržet celou svou váhou.
"Tak, a půjdem do koupelny k zrcadlu... pravá, levá, pravá..." odříkávala Žakelína a Marina se snažila nohama alespoň poslušně posunovat.

*

"No né, tobě to sluší," stanul na prahu nečekaně Puk.
Marina se napřímila a zavrávorala, naštěstí ji vychovatelky pevně držely.
"Puku, já se to nikdy nenaučím," fňukla.
"Jaký nenaučím? Chtěla jsi to přece natřít Arthosovi. Koukni na Violu a Žakelínu, jak obě chodí. Musíš do toho dát trochu toho... sexu," pravil veledůležitě Puk a chtěl pokračovat, ale právě se za ním jako duch zjevil profesor Fontán.
"Uložte ji na postel," přikazoval vědeckým hlasem a otevřel lékařský kufřík.
"Máte zrcátko?" zeptala se ho Marina.
"Zrcátko, zrcátko," bručel profesor a ťukal ji kladívkem do kolen. "Nemám zrcátko, ale rohy máte ukázkové," poklepal i na ně a Marina pocítila jemné brnění, které se jí z rohů přeneslo do hlavy. Brnění jí projelo hlavou a neslo se níže k žaludku.
"Jejej, vy jste nám zezelenala," lekly se vychovatelky a rychle ji zvedly a přenášely do koupelny.

*
Když se Marina konečně napřímila u umyvadla, spatřila před sebou hnědookou šikmookou verzi královny víl Aine, které z dlouhých hnědých vlasů vyrůstaly dva silné dvakrát zatočené tmavé rohy. Rohy byly zdobené jemným narudlým vroubkováním...
"Jééé," zařvala Marina. Ještě si stačila uvědomit, že i ta podivná Aine otevřela ústa dokořán jako velryba, a pak se otočila a rozběhla se z koupelny. Vychovatelky jí vůbec nestačily.
Marina vlétla do náruče Pukovi.
"Marino, to jste přece vy, ta v tom zrcadle," smála se Viola.
"Ona se lekla sama sebe?" rozchechtal se Puk.
"Tak, tak, to se někdy stává, ale jak vidím, díky tomu se Marina naučila chodit na kozích nohách celkem rychle," konstatoval profesor a začal si uklízet věci do kufříku.
Marina zatím objala Puka a zabořila mu nos do rukávu. Styděla se pohlédnout na ostatní. Jsem já to ale trdlo, leknu se sama sebe, šklebila se.


*

"Tak, a ještě musí doplnit tekutiny," zvedl profesor ukazováček, než opustil komnatu. "Vodu, kozí mléko a ibiškový čaj kvůli vitamínu C. Tuhou stravu jí zatím nedávejte. A dejte pozor, ať tady neojídá tu flóru," rozmáchl se, aby ukázal na všechny ty zelené a kvetoucí keře, kterými byly Marinina komnata i lodžie vyzdobeny.
Komnata opravdu vypadala překrásně s dřevěnými vyřezávanými zdmi a dřevěným stropem podepřeným vyřezávanými sloupy. Nábytek byl vyrobený z hlazeného dřeva, některé kousky s takovými mozaikami a dřevěnými reliéfy, jaké lidská ruka ani nedokáže vytvořit.
Nedaleko vstupu na lodžii šuměla fontána vyplněná barevnými oblázky. Koupelna, v které Marina před chvíli tak ječela, vypadala jako zmenšenina komnaty. Vana i umyvadlo byly vytesány z bílého mramoru.


*
Marina stála tedy na nohou nikým nepodpíraná, cítila trochu slabost v kolenou, ale již věděla, že dokáže udělat krok.
"Mohli bychom jít dneska večer do lesa," navrhoval Puk radostně, "ukážu ti místa, kam budete chodit s mým otcem."
"Výsosti, dovolím si vám odporovat," ozvala se Žakelína a koketně na Puka zamrkala. "Marina sice už přišla na fauní kroky, ale ještě si musí procvičit svaly. Jinak ji celou cestu ponesete na zádech. A také si musí vybalit všechny své věci z krabic. Balili jí to spolužáci."
"Hm," pokýval hlavou zklamaný Puk. "A tak aspoň teď tady kolem sídla... To by snad šlo, ne? To není tak daleko a moc času to taky nezabere..."

*

Marina se učesala v koupelně před zrcadlem, zastrkala si neposlušné prameny do copu a přitom prozkoumala rohy, které jí vyrůstaly na čele z linie vlasů a točily se jí elegantně kolem uší. No, ty uši jsou ale k popukání, culila se a tahala se za ně.
Pak si vykasala tuniku: No, od pasu jsem taky k popukání. A ty srandovní nožky. Ty si asi do lodiček těžko nazuju. Ale teď se musím naučit chodit tak ladně, jak to umí Viola a Žakelína. Já ti Arthosi ukážu, že i rohatá budu vypadat skvěle! rozhodla se a vykročila z koupelny.

*
Světlana s Juliánem se bezhlučně pohybovali kryti stromy podél cesty, po které se vydali Puk s Marinou. Právě metamorfovaná malá faunka našlapovala opatrně, Puk ji pro jistotu podpíral, chvilku co chvilku se na něj pověsila, když ztrácela půdu pod nohama.
"No, zrovna moc sexy chůze to teda není. A nejen na krk, ale na celé tělo bych potřebovala takový korzet," bručela potichu, když došli lesem vrchol protějšího svahu. "Teď mě to táhne dozadu za ocasem, předtím zase těžká hlava dopředu, mám úplně jiné kyčle, lejtka mám nějaká delší a jak jsou prohnutá, moc jim nevěřím, klidně bych na ně brala taky nějakou dlahu..."
"A co tě takhle zavřít do sarkofágu jako mumii," navrhl jí Puk s vážnou tváří.
"Ty jeden," dloubla ho Marina loktem do žebra.
"Au," prohnul se. "Jsi ňáká nebezpečná."

*

"Jé, Puku, tamhle, mamka!" špitla Marina a ukazovala k Lesnímu sídlu, které odsud vypadalo opravdu velkolepě.
Desítky dřevěných vyřezávaných a malovaných střech a věží se topily v husté zeleni. Dubovou alejí, jež k sídlu vedla jako slavobrána, jela na jelenu královna víl Aine.
Aine v modrých šatech a křídlech se stříbrným lemováním popoháněla jelena a za ní na dalších jelenech seděly její stráže. Když pak před sídlem z jelena sesedla, poklonily se jí fauní stráže a vedly ji po schodišti.
"Mamka vypadá jako naštvaná," špitla Marina.
Puk přikývl: "Nevypadá. Je. Rázuje dovnitř za tátou jako rozzuřená lvice."
(Pokračování příště...)
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MMichlik MMichlik | 1. dubna 2011 v 21:55 | Reagovat

Super kapitola. Díky moc. :-)

2 Caroleenka Caroleenka | 1. dubna 2011 v 22:00 | Reagovat

Jů, tercie:), to se nám to zamotává, copak asi Aine naštvalo? Je hezké, že se Marina jen tak nedá a zkouší to, co předtím chtěla tak moc oddálit, správná bojovnice...

3 Lili Lili | Web | 1. dubna 2011 v 22:03 | Reagovat

Úžasná kapitola, to čekání se opravdu vyplatilo ;-) Moc se těším na pokračování a jsem zvědavá, proč je Aine tak naštvaná. Jinak je fajn, že už není Marina tak nešťastná ze svých rohů, vždyť jí to i tak sluší :-)

4 Katharine Katharine | 1. dubna 2011 v 22:06 | Reagovat

Konečně!! :D nemohla jsem se dočkat... moc se vám povedla paní Štulcová

5 Nikki Nikki | 1. dubna 2011 v 22:45 | Reagovat

me se libilo jak se Marina lekla sama sebe :-D ale jestli ona koukala na sikmookou Aine tak jeste aby si toho vsimli i jini..

6 Klára Klára | 1. dubna 2011 v 23:09 | Reagovat

Tak to nebylo tak dlouhé čekání jak jsem se obávala :-) To jsem zvědavá co Aine tak naštvalo

7 Lacrima Horse Lacrima Horse | Web | 1. dubna 2011 v 23:33 | Reagovat

a nemá prohnutá spíš stehna než lýtka??

8 Lucka Lucka | 2. dubna 2011 v 7:49 | Reagovat

Super kapitola :-D Ale nenapadlo mě, že hned tahle první bude končit zase tak napínavě...

9 Nikki Nikki | 2. dubna 2011 v 10:10 | Reagovat

[Smazaný komentář] praskne to, ale kdo vi kdy..

10 PatushQa PatushQa | Web | 2. dubna 2011 v 10:10 | Reagovat

woow..mas to tu krasne :) pekne pozadie :) modreeeee :D

11 Nikki Nikki | 2. dubna 2011 v 12:43 | Reagovat

[Smazaný komentář]

[9]:

uz to mohlo prasknout v prime pri tom zhmotnovani kdyz o tom jeste nevedela ani Marina (myslim ze to byl Vilda kdo rekl Marina si zhmotnuje maminku a prijde Aine..)

12 niajli niajli | 2. dubna 2011 v 13:00 | Reagovat

uchvatná kapitola už se moc těším na další :) aspoň že to marině sluší :)

13 Dáša Dáša | 2. dubna 2011 v 13:19 | Reagovat

[11]: A ještě si pamatuju, že Vilda zkoumal marinu z profilu někde ve třídě. Někoho mu připomínala, ale myslím, že Médea ho přerušila.

14 Julie Julie | Web | 2. dubna 2011 v 14:08 | Reagovat

Jůů, už se těším na druhý díl :-) My Vás prostě nenecháme vydechnout :-D Těším se na hádku :-)  :-)  :-) :-D

15 Ashleyy Ashleyy | 2. dubna 2011 v 16:07 | Reagovat

S fauny by mohla být sranda, jenže ta potvora už zase chce marinu zlikvidovat. To se zas budu pořád bát. O_O  :-D  8-)

16 Dáša Dáša | 2. dubna 2011 v 16:36 | Reagovat

[5]: To by byla nádherná scéna do filmu, jak Marina zdrhá od zrcadla k PUkovi a ječí.

17 Nikki Nikki | 2. dubna 2011 v 21:08 | Reagovat

[15]: uz zase? ja bych rekla ze jeste porad ;)

18 Jirka Jirka | Web | 2. dubna 2011 v 23:17 | Reagovat

Skvělá kapitola! V této kapitole jsem si Marinu představil úplně jako ve skutečnosti, ale blbé je, že nevím jestli správně :-D A zajímalo by mě co Aine naštvalo, nemůžu se dočkat až to zjistím :-)

19 Renata Štulcová Renata Štulcová | 3. dubna 2011 v 9:32 | Reagovat

[18]: To je právě kouzlo knížek. Každý si hrdiny předstvíme po svém. Kdybychom mohli všichni namalovat, jak je vidíme, dostali bychom neuvěřitelnou škálu podob. Dokonce i ten les bude v mysli každého z nás jiný.

20 shannon shannon | 3. dubna 2011 v 13:38 | Reagovat

díky za tuhle kapitolu - zrovna jsem se potřebovala odreagovat a "schovávala" jsem si její přečtení od včerejška.
Marina je určité krásná!

21 Simi Wynter Simi Wynter | Web | 3. dubna 2011 v 17:50 | Reagovat

Už som sa vyjadrila, že si mi tento koment apísala už asi pred mesiacom a teraz znova.

PS: Neverím, že vydavateľstvo vydá knihu, ktorú už všetci čítali. kto by si ju potom kupoval? 8-O

22 Annička Annička | 3. dubna 2011 v 18:07 | Reagovat

[21]:Ty asi nevíš, kdo je Renata Štulcová, žejo? Ona je tady v Čechách jedna z nej spisovatelek. A blogový romány se normálka vydávají.

23 Nikki Nikki | 3. dubna 2011 v 21:20 | Reagovat

[21]: a proc ne? ja si ji ted zalozim do kihovnicky (ehm to neni zdrobnelina ale popis velikosti) a za cca 5 let z ni budu cist detem, a ver ze z notebooku by se predcitalo opravdu spatne..

24 Tolpen Tolpen | Web | 4. dubna 2011 v 8:15 | Reagovat

Fjúúúú, rozlobená Ainie? Tak to jsem chtivá pokračování. :-D

25 Martina Martina | 4. dubna 2011 v 14:21 | Reagovat

[19]: Krásně řečeno.
Jinak vážně úžasná kapitola!

26 Sia Sia | Web | 4. dubna 2011 v 17:55 | Reagovat

Jůůůůůů - To je nefér! Já jdu do Tercie až v září 2012 - Jinak by mě vážně zajímalo očem se budou hádat! A taky by mě zajímalo kdo je ta mrcha co chce Marinu zlikvidovat...

27 Kriste-n Kriste-n | E-mail | Web | 5. dubna 2011 v 20:10 | Reagovat

Pustíme se do čtení :-)

28 Renata Štulcová Renata Štulcová | 7. dubna 2011 v 12:43 | Reagovat

Hádku už mám, ale zbytek nejdřív v sobotu. Zítra (v pátek) jedu na besedu do Liberce. Koná se tam veletrh dětské knihy.

29 Nikki Nikki | 8. dubna 2011 v 8:03 | Reagovat

[28]: jenom pekne propagujter detske knizky, pro takovy duvod si radi pockame :)

30 nesii nesii | Web | 8. dubna 2011 v 14:31 | Reagovat

Ahoj. Som v treťom kole o naj celebritu. Môžem ťa poprosiť aby si mi zahlasovala za nesii s Ashley Greene. Ďakujem. Rada oplatí, stačí napísať do reklám na môj blog.

A vopred sorry za reklamu.
http://mysweetworld.blog.cz/1104/4-kolo-sonc

ps: wAU. nAozáj krásne. Krásne opísané a máš skvelý štýľ písania. Ešte raz je to krásne. :-)

31 Adela Adela | 4. února 2013 v 19:18 | Reagovat

Dobrý den mohla bych se zeptat kdy vyjde tato kniha ?? děkuji za odpověď :-)

32 Renata Štulcová Renata Štulcová | Web | 4. února 2013 v 19:28 | Reagovat

[31]: První dvě už jsou v prodeji. Tahle třetí s názvem Rohy faunů vyjde letos v červnu 2013. :-)

33 Adela Adela | 5. února 2013 v 19:42 | Reagovat

[32]: Vílý křídla i tance nág mám doma a jsou opravdu nádherné jsou to mé nejoblíbenější knihy jen jsem chtěla vědět kdy si budu moc koupit i třetí do své zbírky moc vám děkuji za odpověď :-)

34 Adélka Adélka | E-mail | 30. dubna 2013 v 18:53 | Reagovat

Skvělá kapitola, moc moc a moc se těším na rohy faunů-knížku... :-)  :D

35 Adélka Adélka | 30. dubna 2013 v 18:57 | Reagovat

Děkuju moc za odpověď[32]: :-D  :-D

36 Evelýna Evelýna | 29. června 2013 v 17:04 | Reagovat

je to nádherný jdu číst další kapitolu

37 Evelýna Evelýna | 29. června 2013 v 17:07 | Reagovat

[5]:šikmý oči jako tvar kozích zorniček chápeš? ???

38 jolča jolča | 11. listopadu 2013 v 19:45 | Reagovat

Dobrý den paní Štulcová! Tak jak to jde s Kaziiním příběhem?Už jste ho dopsala?Nemůžu se dočkat, až si ho přečtu, ale ještě víc se těším na další díl rafaelky... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama