Sítě tvořivé pavoučice - tercie 33
Dnes v 8:50 | Renata Štulcová
|
Kapitoly - Tercie
Pavoučice vetkává do svých sítí osudy podle hvězd. Stále tvoří a tím udržuje rovnováhu mezi minulostí, přítomností a budoucností..
.
Ten den, kdy Marina dostala od Plantefolieho zrcátko, měla tak nabitý výukou a volitelnou francouzštinou a břišním tancem, že už milovaného chlapce neviděla. A tak ji u srdce hřála jen jeho esemeska:
.
ZITRA RANO U VASI BRANY
.
Esemeska ji nejen hřála u srdce, ale taky jí nasadila brouka do hlavy. Nevěděla, jak to říct Médee… To je blbý, odstrkávat kamarádku, přemýšlela. Jenomže já s ním potřebuju být sama. Jinak je to rande na nic. Ach jo, co mám dělat?
*
Ačkoli strávila s Médeou celý večer při psaní úkolů a při probírání kluků, neodvážila se jí říct, že má ráno malé rande, úplně maličké rande a že potřebuje jít z Lesního sídla sama.
Příští den ráno si přivstala, aby se metamorfovala z té napůl kozí podoby, a pak si pořádně namalovala řasy a nanesla trochu růže na tváře. Ještě předtím si zkusila na víčka napatlat oční stíny.
Hm, vypadám jako kdybych měla monokly, takto ne, to si radši smyju, rozhodla se po jediném pohledu do zrcadla a namísto stínů si obtáhla oči linkami. Snažila se o tenké, jako to umí Médea, ale neměla její cvik, takže výsledek vypadal velmi amatérsky.
*
"Týjo, co se děje? Namalovaná?" užasla kamarádka, když ji spatřila přede dveřmi jídelny. "Ten Plantefolie s tebou ale dělá divy."
"Pšt," položila si Marina ukazovák na rty.
"No jo," protočila Médea kukadla, "stejně se to za chvíli všichni dozví."
*
Marina po snídani v kabátě vyšla na terasu komnaty, stoupla si na židli a vykukovala přes dřevěnou stěnu za roh. Tam byl totiž hlavní východ a ona hlídala, jestli už spolužáci odcházejí. Trousili se, jako kdyby se jim do školy nechtělo. Přesto jich konečně odešlo deset a Marina zaváhala.
Mám teď zmizet a nechat tady Médeu? Ne. Taková sketa nejsem…
*
I přestože foukal vlezlý podzimní vítr, šla Marina dneska v sukni. Kvůli Plantefoliemu drkotala zimou po cestičce tak, že ani nestihla být nervózní z nadcházejícího okamžiku. Prošly lesní bránou, v níž jim kolem uší zašustilo neviditelné listí, a stály ve školním parku. Posmutnělém, jak při zatažené obloze parky na podzim bývají.
"Čauky mňauky," pozdravil je dneska už česky Plantefolie.
Marina roztáhla rty do úsměvu, ale než stačila odpovědět, na cestě se ozval Martin Špaček.
"Teda, Plantefolie, hledám tě všude a ty tady doprovázíš malé spolužačky do školy," hulákal Martin do větru.
*
Marina se urazila, dobře pochopila Špačkovu narážku. Plantefolie to však přešel.
"Co mi chceš?" ušklíbl se.
"Projekt… geomagnetismus… říká ti to něco?" vyjel Špaček na překvapeného kamaráda. "Profesorka Kelaíno ho bude dneska vybírat. Dělali jsme ho přece spolu, než si jel na turnaj. Vzal sis ho domů, že nám ho tvoje malé ségry vybarví."
"Jo, ten, tak ten mám doma. Vybarvený…" dodal Plantefolie, když viděl, jak se Špaček užuž chystá vybouchnout. "Pro něj dojdu," pokrčil rameny. "Kotě, pošlu ti esemesku," usmál se omluvně na Marinu a odkráčel po cestě k Hadí bráně.
*
Jedno nemilé překvapení toho rána střídalo další. Jen vstoupily do haly, lekly se davu studentů, kteří v těchto chvílích už většinou sedí ve třídách. Nyní ve všeobecném zmatku všichni postávali u nástěnek s rozvrhy, opisovali si je a sborově se rozčilovali.
Marina s Médeou našli svou třídu.
"No, a tady máme dvouhodinovku matiky, to nepřežiju," úpěl Otík.
"Co dvouhodinovka matiky… Podívejte, v pátek ráno máme dvouhodinovku čejáku, to umřu," sténal Vilda.
"A pak třešinka na dortu - ájina," zabodl Buližník do nástěnky ukazovák.
A dvakrát týdně začínáme už ve tři čtvrtě na osm!" chytala se za hlavu Kydippé.
Ale nikdo z nich nechápal, proč se v půlce října takhle radikálně mění rozvrh celé školy.
*
"Místo matiky čeják, moje denní můra," padl Buližník ve třídě na židli. "A zítra do školy už v půl osmé. To by mě zajímalo, která opice tohle vymyslela. Asi ňáká, co se přejedla banánama a spadla z jahody na znak."
"Ale zase máme oběd už v půl dvanácté," bral změny pozitivně Otík.
*
Zazvonilo. Profesorka češtiny vstoupila s úsměvem. "Tak si napíšeme desetiminutovčičku."
"Prosím, paní profesorko, my nemáme věci…" protestoval Kryštof, vždy vykolejený neohlášeným testem.
"Propisovací tužtičky máte a notýsky vám nesu. Vybrala jsem pro vás lehkou desetiminutovčičku na vyňatá slova po m."
*
S neznatelným povzdechem se sklonili nad notýsky. Prostor kolem utichl.
"Pozor, pozor, školní hlášení," zachraptěl rozhlas probuzený napravo od tabule. "Milí studenti," zněl melodicky hlas paní ředitelky. "Jistě jste si ráno všimli, že jsem dnešním dnem z organizačních důvodů změnila rozvrh celé školy. Protože jste to nečekali, a nejste na dnešek připraveni, chtěla bych poprosit pedagogický sbor, aby byli shovívaví vůči vašim neznalostem. Děkuji."
"Hurá," zavřel jedním plácnutím Buližník svůj notýsek, aniž by počkal, co na to paní profesorka. "Mohla by ředitelka měnit rozvrh každý den," dodal lišácky.
"Tak jí objednej bednu banánů," navrhl mu Vilda.
*
Během češtiny se Marina neustále dívala do penálu. Narafičila si tam Plantefolieho zrcátko, a tak se na něj i do něj chvilku co chvilku dívala. Přitom předstírala, že si nutně potřebuje vyndat tu jinou propisku, tu pastelku, tu gumu. Vtom jí přišla esemeska, mobil jí zabručel v kapse. To asi bude Plantefolie! zajásala, ale přeci jen se rozhlédla po spolužácích, jestli jí někdo z nich něco neposlal. Nicméně, nezdálo se, že by někdo riskoval zisk poznámky odesíláním zpráv při výuce.
Čas se vleče přesně obráceně, než potřebuju, říkala si se sraženými rty. Před okamžikem to vypadalo, že hodina užuž končí, nyní s esemeskou v mobilu se počala nekonečně protahovat.
*
A když se opravdu dočkali zvonění, Marina nevytáhla mobil před spolužáky. Cestou na ájinu zabočila na toaletu a tam si přečetla:
.
CAU KOTE VE DVE V KNIHOVNE
.
Odepsala mu úplně okamžitě:
PRIJDU MARINA
*
Na divadelní kroužek před třetí odpoledne se Marina plížila s pláčem na krajíčku. Přes půl hodiny čekala v knihovně, přes půl hodiny předstírala před Médeou, že si chce něco půjčit. Nakonec si nesu knihy, které vůbec nepotřebuju. A to všechno kvůli Plantefoliemu, který nepřišel a ani nedal vědět, že nemůže přijít. Ale co když… lekla se Marina. Co když to celé byla jenom legrace a Plantefolie mě sledoval s kamarády, jak do knihovny jdu?
Médea to vzala na kroužek origami bočním vchodem a Marina samotná se vrátila do haly školy.
Rozvrhy! Že mě to nenapadlo! Co když prostě nemohl přijít? Co když měl vyučování a ráno si toho na rozvrhu nevšiml? vrhla se k nástěnce sexty A.
*
Radostí jí srdce poskočilo: Jeho třída má od jedný dvouhodinovku chemických praktik. Proto nemohl ve dvě být v knihovně. On je teď v laboratoři dole. Co kdybych…
Marina měla pár minut času, proto nešla přímo do divadelního sálu, ale na druhou stranu, ochomýtnout se kolem dveří, za kterými sedí její láska.
Ještě jedna zatáčka a už tam bude. Zpomalila, zadržovala dech. Kdyby tak vyšel ven… přála si. Kdyby tak náhodou vyšel ven jako je to ve filmech…
"Hledáte někoho, Marino?" ozval se za ní profesor geologie přezdívaný Portál.
"Ne - e, já… jen jdu tudy…" blekotala a rudla. Sexta musí každou chvilku končit, protože od tří začínají kroužky. Ale vypadám podezřele, že tady slídím, tak radši odsud zmizím.
*
"Marino, držím ti místo," smála se na ni Denisa v divadelním sále.
"Díky," sedla si Marina na čalouněnou sedačku s kapkou nedůvěry. Od chvíle, kdy byla Jolana usvědčena ze šikany, se Denisa snaží být se mnou kamarádka. Jenomže ono nejde hned zapomenout, jak se ke mně ošklivě chovala.
Události v divadelním klubu nabíraly obrátek. Zatímco profesorka Boženka režírovala natáčení scény s vévodou Théseem a jeho nastávající královnou Amazonek Hipolytou, profesorka Lejdyna vzala studenty hrající elementály ke kulisám vonícím novotou a poprvé četli lesní scény.
"Dějství druhé, scéna první. Marino, začínáte."
Marina vyšla zpoza keře a proti ní pochodovala Denisa.
"Helemese! Duch! Kdepak ty ses tady vzala?" spustila Marina coby Puk, Oberonův šašek.
A Denisa jako křehká víla odpovídala: "Údolím a přes hory, ohněm a pak vřesem, křovím skrze obory, lužinami, lesem."
*
"Stop, stop," vykřikla profesorka. "Děvčata, hrozné. Marino, vy sice potkáte ducha, ale nejste na hřbitově. Jste v lese během Svatojánské noci, noci kouzelné. Mluvíte o duchovi, ale ve veselém slova smyslu. A vy, Deniso, musíte si ta Shakespearova slova užít. Znějí jako píseň a vy jako víla ji téměř zpíváte. Nezapomeňte, že Shakespeare je básníkem víl a elementálů. Tak znovu."
*
Ach jo, pomyslela si Marina. Denisa může říkat taková krásná slova, a já takové blbosti.
"Ne, ne," gestikulovala profesorka. "Marino, hrajete Puka, veselého šprýmaře, který se chce bavit. Proto se vrhá na každou vílu, která jde kolem. Musíte se do něj vžít. Představte si, že tady teď nestojíte vy, ale… ale Puk, váš profesor hudební výchovy. Tak znovu."
Znovu Marina vykročila. "Heleme-"
Vtom jí v kapse zavibroval mobil.
Přišla mi esemeska!
"Marino, co se děje? Že vy jste se na svou roli ještě ani pořádně nepodívala?" došlo profesorce. Snad jen možná ve snu by ji mohlo napadnout, že Marina právě řeší trable se svou velkou láskou.
*
KOTE KONTROLOVAL JSEM ROZVRHY KDYZ MAM VOLNO JA TY MAS SKOLU A OBRACENE V SOBOTU MAME FLORBALOVY TRENINK V BAZENU V BEROUNE OD 14H AT TE TATKA PRIVEZE
*
Marině hořely tváře nešťastnou láskou. Vždyť ono to vypadá, jako když nás chce osud rozdělit, napadala ji šílená myšlenka. Ještě jsme spolu nezačali pořádně chodit a už nás rozdělí nový rozvrh, zoufala, když se válela na posteli a už potřetí dočítala učebnici zoologie, v níž hledala sebemenší zmínku o zamilovávání do zvířat.
"Mami," zašeptala, "co mi to ten Had poradil? Vždyť už ty učebnice umím zpaměti, ale nic jsem nenašla. Jak tě uzdravím? Paní Luno, co mám dělat?" obrátila se k oknu, kde se na nebi bělala dorůstající Luna. Tu ostatně celý večer pozoroval Čert sedící na židli u okna.
Marina se soustředila na myšlenky paní nočního nebe. "Mám se učit roli Puka? A to mamince pomůže? No jo, tak teda jo. Ale vůbec se mi nechce. Přála bych si zamilovanou roli, ne vtipálka, co se chce jen bavit."
*
Marina se zavrtala do teplé deky a otevřela scénář na stránce se svou první větou v celé hře, kterou si z dnešního odpoledne pamatovala zpaměti. Vtom zaslechla za dveřmi typický klapot Médeiných kopýtek. Dveře komnaty se otevřely a kamarádčina blonďatá hlava nakoukla dovnitř.
"Helemese! Duch! Kdepak ty ses tady vzala?" uvítala ji Marina Shakespearovými slovy.
"Pan profesor mě poslal, abych všechny zavolala do učebny," odpověděla Médea. "Budeme pokračovat v přípravě na návštěvu Zásvětí. A dneska to bude pěkný maso," špitla.
"Maso? Jakto?"
"No, protože nás bude školit nejen třídní, ale v učebně už čekaj profesorky Kelaíno a Marena. Ta přišla celá v tmavě fialové. Dokonce i rty má na fialovo."
(Pokračování příště…)
Soutěž mladých spisovatelů celé ČR
Včera v 13:59 | Renata Štulcová
Cena Waltera Sernera o nejlepší nepublikovanou povídku pro studenty středních škol
Co je Cena Waltera Sernera:
.
Literární soutěž, kterou Nadační fond FSP v roce 2012 pořádá ve spolupráci s Literární akademií.
Cílem projektu je motivovat mladé lidi k vlastní literární tvorbě a otevírat jim obzory současné české i světové literatury. Soutěž je výzvou pro ty, kteří stojí o kritiku svých prvních spisovatelských pokusů.
.
Téma letošního 8. kola soutěže Cena Waltera Sernera zní:
.
"Myšlenka se tvoří v ústech."
.
Hlavní cena:
iPad a semestrální kurz tvůrčího psaní
.
Slavnostní předání cen 16. dubna 2012 na 22. Festivalu spisovatelů Praha.
Své soutěžní příspěvky na téma MYŠLENKA SE TVOŘÍ V ÚSTECH (Tristan Tzara) mohou studenti středních škol z České republiky posílat elektronicky do 29. února na adresu info@pwf.cz . Maximální rozsah soutěžního příspěvku je pět normostran (1800 znaků na jednu normostranu). Hodnocení soutěžních příspěvků je anonymní. . Vítěze soutěže zvolí odborná porota složená ze spisovatelů, literárních publicistů a... teoretiků (Petr Borkovec, Radka Denemarková, Olga Stehlíková). . Slavnostní předání cen vítězům proběhne 16. dubna 2012 na 22. Festivalu spisovatelů Praha. Při té příležitosti mají soutěžící i jejich doprovod možnost se zúčastnit programu PWF. . Všichni soutěžící pozvaní na slavnostní ceremoniál na Novou scénu Národního divadla získají věcné ceny (seznam všech cen na webu uvedeném níže) a dočkají se také zhodnocení svého soutěžního příspěvku od nezávislé komise. . | |
Povídky přesahující stanovený rozsah, povídky už dříve publikované nebo nenaplňující stanovené soutěžní téma a povídky autorů, kteří nejsou studenty středních škol, budou vyloučeny ze soutěže. . | |
Téma letošního kola soutěže Cena Waltera Sernera zní: . "Myšlenka se tvoří v ústech." (Tristan Tzara) . |
info@pwf.cz | |
| Telefon | |
| Web |
.
Na posledním odkazu se dostanete i na facebookovou adresu. Doporučuju tam mrknout, dozvíte se další zajímavé a nápomocné informace.
.
A hodně štěstí. 
Dvanáctiletá víla
Čtvrtek v 13:55 | Renata Štulcová
|
Zábava
Už přes dva roky si čtete příběh Mariny Fialkové, aniž byste ji kdy viděli na sebemenším obrázku. Její portrét nyní odtajňuji. Paní ilustrátorka Jarmila Marešová ho nakreslila pro původní obálku, která nakonec nebyla na knize použita. V nakladatelství Mladá fronta nakonec dali přednost obálce výraznější ale bez Mariny..
Nedávno jsem uveřejnila svou verzi víly a Elinor napadlo, že by to mohla být Marinina matka Aine kdysi dávno, když byla ještě bezdětná. Musela jsem Elinor dát za pravdu. Opravdu by tak Aine mohla vypadat.
.
A tak dneska můžete pohlédnout do tváře Marině v době, kdy na začátku Rafaelovy školy - Vílích křídel nastupovala do primy (šestá třída ZŠ). Bylo jí tehdy dvanáct a na svět kulila a pořád kulí své oči zvědavé čokolády.
.
Kdo čtete postupně všechny díly Rafaelovy školy, víte, že v příští kapitole, kterou stále píšu, Marina slaví narozeniny. Už čtrnácté. Je z ní prostě zamilovaná teenagerka (to by mě zajímalo, jak se takové slovo vysloví 
).
)..
Kromě jejího obličeje a hlavy si můžete prohlédnout i celou postavu malé víly, která právě jde do školy, umístěné v nádherném zámku nedaleko Berouna. Zbarvení obrázků berte "s rezervou", ve skutečnosti je vše v trochu jiném odstínu.
.
.
Tak, to byly ilustrace profesionální výtvarnice. Teď opět přikládám svůj laický portrét anonymní víly, který jsem kreslila před lety. Paní ilustrátorce jsem ho samozřejmě neukazovala (bych se hanbou propadla). Ale jestli je ta víla v bílém Marinina maminka Aine, opravdu má s Marinou cosi společného. 
Zkrátka a prostě... obě k nám přišly z pralátky... A o pralátce se dozvíte několik podrobností v kapitole, kterou stále dodělávám...
Zkrátka a prostě... obě k nám přišly z pralátky... A o pralátce se dozvíte několik podrobností v kapitole, kterou stále dodělávám....
Soutěž mladých spisovatelů
Středa v 13:55 | Renata Štulcová
|
O psaní
ZÍTRA VÁŠ ČEKÁ TADY NA BLOGU VELKÉ PŘEKVAPENÍ, NYNÍ ALE K SOUTĚŽI ZAČÍNAJÍCÍCH SPISOVATELŮ...
Minule, když jsem uveřejnila oznámení o soutěži detektivek, si mnozí povzdechli na detektivním žánrem. Dneska pro vás mám soutěž pro mladé 15 - 25 let, kterou pořádá Spolek přátel krásného slova z Hradce Králové. Soutěž je pojmenována Škrabodílny.
.
Pokud píšete fantasy, horory, dívčí příběhy, pohádky, ale i poezii, fejetony, cestopisy atd. - je tahle soutěž přímo pro vás.
.
O co vlastně jde? Cituji z webu spolku:
Spolek přátel krásného slova o. s. vyhlašuje druhý ročník soutěžních Škrabákových dílen tvůrčího psaní, jejichž cílem je zachytit a rozvíjet zájem mladých lidí o literaturu vůbec a poskytnout těm nejtalentovanějším příležitosti k publikování na běžném časopiseckém, příp. i knižním trhu. Uzávěrka přihlášek je stanovena na 20. 2. 2012.
Přesné znění pravidel včetně elektronické přihlášky najdou zájemci zde.
Přesné znění pravidel včetně elektronické přihlášky najdou zájemci zde.
.
Když si na jejich webu kliknete v levém menu na Škrabodílny, můžete si projít info o předchozích ročnících a další zajímavosti.
.
Kdyby se vám nedařilo najít přihlášku, klikněte TADY. Je tu schován odkaz přímo na přihlášku.
.
Hodně štěstí, jestli se rozhodnete svůj text přihlásit.
.
A ZÍTRA SE SEM NA BLOG PŘIJĎTE PODÍVAT. OBJEVÍ SE TADY NĚCO NAPROSTO NEČEKANÉ
Spisovatel a čtení na veřejnosti
Úterý v 13:55 | Renata Štulcová
|
O psaní
aneb pohádkový happening pro miminka do dlaně
Na besedách a různých jiných akcích předčítám často, ale ještě nikdy jsem se neúčastnila tak milé a důležité akce, jako bude ta v pátek a sobotu.
.
Když se narodí děťátko předčasně, nastávají těžké chvíle. Lékaři dnes dokáží zázraky, dříve tak malá a nedonošená miminka neměla šanci přežít. Ze svého okolí několik nedonošených mrňousů znám, sledovala jsem bolest a strach rodičů, než se ukázalo, že jejich maličký potomek bude žít. A poté jejich obětavou a mnohaletou péči, než děťátko dohnalo své vrstevníky.
.
Dnes jsou z nich malé slečny a malí pánové. Ale rodí se další nedonošená miminka a oni i jejich rodiče potřebují naši pomoc. Edith Holá, kterou znáte z blogu, dala dohromady Pohádky pro kulíšky psané blogery z Blog.cz (moje maličkost přispěla jednou pohádkou). Knihu sponzoruje Blog.cz a výtěžek z jejího prodeje půjde na vznik prvního zápisníku - průvodce pro rodiče předčasně narozených či nemocných miminek.
.
A kde je to (nejen) mé čtení?
.
Objevím se na něm v sobotu 28. ledna od 16 hodin v Galérii Lapidárium, Rámova 6, Praha 1
.
.
Přijďte podpořit Nedoklubko, Pohádky pro kulíšky, Pohádky pro společné čtení, zaposlouchat se do didgeridoo Josefa Šponiara a zpěvu Ivany Fitznerové. Těšíme se na vás!
Věštecké karty (1)
Pondělí v 15:52 | Renata Štulcová
|
Zábava
aneb procházka lesem s hrdinkou Rafaelovy školy Marinou Fialkovou
Někteří z vás ví, že mým koníčkem je sbírání věšteckých karet. Připouštím, že se jedná o koníček docela nákladný, navíc krabičky s kartami zabírají místo.
.
Karty nesbírám proto, že bych si je vykládala. To v žádném případě. Sbírám je prostě proto, že se mi líbí. Také podle nich občas vymýšlím detaily příběhů, které zrovna píšu.
.
V poslední době se na trhu objevily karty vycházející z druidské moudrosti.
.
Abych je sem nemusela skenovat, našla jsem na youtube relaxační video s Keltským orákulem zvířat, které též při psaní Rafaelovy školy využívám.
.
A tak se teď můžete pohodlně usadit, zaposlouchat se do krásné melodie a zahledět se na karty, jež vás přenesou do světa Mariny Fialkové. Možná si budete připadat jako v našich moudrých pohádkách (ony to totiž vůbe nejsou pohádky, ale zbytky moudré keltské mytologie).
.
.
Jednorožci a tajemství studánek
Neděle v 8:50 | Renata Štulcová
|
Gaia
Dnešní článek se týká nejen Mariny Fialkové, kterou každý rok navštěvuje ve snu zlatý jednorožec. Také se týká jednoho z profesorů Rafaelovy školy..
(Pro ty kdo neznají tyto stránky: Rafaelova škola je kniha, která na podzim vyšla v MF a její čtenáři mají k dispozici tento blog.)
.
Možná víte, že pohoří Šumava se až do středověku nazývalo GABRÉTA. To je slovo z jazyka gaelic (keltština), kterým mluvili naši předkové.
.
A copak to zvláštní slovo znamená?
.
GABRO je keltské slovo pro kozorožce. Takže Šumava je vlastně Pohořím kozorožců. A od nich vede cesta jak k bájným jednorožcům, tak k opět ke všudypřítomnému rohatému Černunnovi (faunu Panovi).
.
Tedy - tak mě napadá, že mít ve škole všudypřítomného profesora - to je pro studenty záškodníky hotová katastrofa.
.
Ani kozorožec (je v Evropě na vyhynutí) ani žádné jiné kozy po Gabrétě dneska příliš neběhají. Jak by taky chudinky mohly, když namísto hlubokého javorového, dubového a bukového lesa, jim tam těžaři dřeva pořád sází jednotvárné porosty pichlavých smrků.
.
Kořeny prastarých hor Gabréty jsou nasyceny báječnou vodou, proto tam mohl být natočen i krátký dokumentární film, na který mě upozornil(a) VLK v komentářích u článku Duha na měsíci
.
15 
vlk | 11. ledna 2012 v 12:34 | Reagovat
vlk | 11. ledna 2012 v 12:34 | Reagovattohle mi právě teď přišlo... nemůžu se nepodělit!!!
.
Hned jsem pořad odkoukala, je skvělý pro všechny, kdo milují naši Gaiu i naši republiku. Pokud máte tak dvacet minut čas, doporučuju. Můžete si při poslechu a sledování třeba uklidit v pokoji.
.
PS: Malá hádanka: Víte, co v keltštině znamená slovo Sudéta? Zrovna na vysoké hory Sudéty hledím z okna. Název je to celkem příhodný, tak jsem zvědavá, jestli víte, co se za ním skrývá a napíšete to do komentářů?
Soutěž o vydání rukopisu
20. ledna 2012 v 21:40 | Renata Štulcová
|
O psaní
aneb 50. inspirace spisovatelky
Když jsem začínala se psaním před jedenácti léty, žádné soutěže rukopisů se u nás v republice nekonaly. Určitě bych se jich zúčastnila. A zvláště pokud se jedná o soutěž detektivek.
.
Jedna taková se pořádá právě v těchto dnech ve výborném nakladatelství MOBA. Termín je sice šibeniční - 30. 4. 2012 (na Čarodky), ale možná že někdo máte cosi v šuplíku a jen si se svým dílem pohrajete a odešlete.
.
Ne každý z vás na vyhlášení soutěže narazí, proto sem dávám odkaz jako jubilejní 50. inspiraci spisovatelky (Ježkovy zraky, to už jsem těch inspirací napsala... a jaké vášně občas rozpoutaly... )
).
Když nakladatelství odmítá knihu
19. ledna 2012 v 13:50 | Renata Štulcová
|
O psaní
aneb 49. Inspirace spisovatelky (pro zasmání)
Před Rafaelovou školou, která tady na blogu vychází přes dva roky, jsem napsala šest knih. Ty jsou nejen hodně čtené, ale dokonce jsem za ně získala i mezinárodní ocenění. Kdo nevěří, může si "čeknout" ZDE na mých oficiálních spisovatelských stránkách.
.
Pak se ale stalo, že když jsem předložila prvnímu nakladateli a druhému a třetímu a... nápad na Rafaelovu školu, když jsem jim předvedla blog, kam si lidi chodí číst knihu a relaxovat, tak nakladatelé Rafaelovu školu odmítali.
.
Píšu o tom proto, že mnohé z vás teprve v životě čeká tenhle kolotoč nabízení rukopisů, pokud se chcete psaní věnovat.
.
Někteří mi v té době říkali, že kdyby se to dělo jim, tak mají z toho odmítání depku.
.
A co jsem dělala já? Žádná depka se nekonala.
.
Psala jsem stále dál a dál další díly, věřila jsem tomu, že kniha nakonec vyjde. Dokonce jsem uvažovala, že bych se do vydávání pustila sama. A tady jsem u toho, kde se vzal ten podivný obrázek, který vám ve zmenšenině a pak dole pod textem ve větší velikosti nabízím pro zasmání.
.
Předem podotýkám, že výtvarku jsem měla pouze na základní škole, kde jsme ještě za totality malovali hlavně davové scény prvomájových průvodů.
.
A když Rafaelovu školu nikdo nechtěl, a já uvažovala trochu o tom, že knihu vydám v malém nákladu sama, popadla jsem skicák, akvarelové pastelky a dala se do kreslení (sama).
.
U obrázku formátu A4 jsem vydržela všehovšudy hodinu, a vidíte - stvořila jsem vílu s mnoha doslova komickými chybami. Pokud budete mít chuť, můžete do komentářů napsat, co všechno jsem na ní zkazila.
.
Ale jako relaxace bylo to kreslení docela prima. Naštěstí kniha vyšla nakonec u nakladatelství Mladá fronta a ilustrovala ji skutečná ilustrátorka paní Jarmila Marešová. Můj legrační obrázek se do knihy tudíž nedostal a vy máte jedinečnou možnost spatřit ho ve světové premiéře. Teď mě napadá, že jsem ho sem měla dát na SIlvestra. 
Naštěstí kniha vyšla nakonec u nakladatelství Mladá fronta a ilustrovala ji skutečná ilustrátorka paní Jarmila Marešová. Můj legrační obrázek se do knihy tudíž nedostal a vy máte jedinečnou možnost spatřit ho ve světové premiéře. Teď mě napadá, že jsem ho sem měla dát na SIlvestra. .
A ještě jedna věc mě napadá. V poslední době se stále hovoří o tom, jak by si měl člověk zhmotňovat přání. A tady je reálný důkaz. Já si kdysi ve chvílích beznaděje vílu jako z Rafaelovy školy nakreslila, pak jsem na tom svém snu prakticky pracovala a kniha nakonec vyšla.
.
.
Čarujeme s Lunou
18. ledna 2012 v 15:52 | Renata Štulcová
|
Zábava
V kapitole Vznešená chůze divoké kuny se Marina od královny dryád dozvěděla, jak čarovat s Lunou, aby se jí splnilo velké přání. Jedná se vlastně o postup, při kterém nám Luna pomůže si správně přát..
Abyste nemuseli postup hledat v desetistránkové kapitole, přináším vám ho nyní zvlášť jako kuchařský recept:
.
Pomůcky
Bílá svíčka, hezký papír, tužka nebo propiska, okno, do něhož svítí Luna, a bíle kvetoucí rostlina. Nyní v zimě jsou nejvhodnější bílé africké fialky a bramboříky.
.
Čas
S přáním je třeba začít vždy v době, kdy je Luna v novu - tzn. ve třech dnech neviditelnosti Luny. Termíny pro rok 2012 jsou následující - 23.1., 21.2., 22.3., 21.4., 20.5., 19.6., 19.7., 17.8., 16.9., 15.10., 13.11., 13.12.
.
Vlastně ani tyto termíny znát nepotřebujete. Stačí, když mrknete do kalendáře a v určitých dnech najdete černé kolečko, které značí temnou neviditelnou Lunu.
.
Třídenní čas temné Luny znamená nový začátek, jedná se tedy o dny, v nichž nám Luna pomáhá být psychicky nejsilnější. Proto jsou tyto dny také nejvhodnější pro velká přání
.
Postup
Zapalte svíčku a představte si něco, po čem toužíte. Držte myšlenku ve své mysli a zapište ji na papír. Na okenní parapet umístěte vázu nebo květináč s bílými květinami a pod něj papír vsuňte. Květiny musí stát na místě, kam během dalšího měsíce dopadá světlo Luny.
.
Důležité upozornění
Pokud je vaše přání od srdce, přání pro vaše dobro, mocná Luna pomůže a přání se splní. Však pamatujte: pokud by mělo přání ublížit, nesplní se. A jestli by bylo vaše přání negativní, vrátilo by se a nesli byste vážné následky.
Ne třeba hned, ale Boží mlýny opravdu melou. Sice pomalu, avšak můžete se na ně vždy stoprocentně spolehnout.
.
